Za normálních okolností by po jeho trefě bouřila celá severní tribuna na Andrově stadionu. Ale Filip Kaloč si svůj první ligový gól v dresu Baníku vychutnal a užil naplno i tak v době fotbalového lockdownu. „Byl jsem v úplné euforii, ani si nevybavuju, co jsem dělal,“ usmíval se jednadvacetiletý záložník.
V přípravě už se střelecky za Baník prosadit dokázal. A že to byly parádní trefy: například proti Blansku na Bazalech anebo v Kroměříži proti Zlatým Moravcům.
Ale gól v lize, to je přece něco víc. Dočkal se v jednatřicátém ligovém startu. „Nepopsatelný pocit. Ještě za Baník, na který jsem se chodil dívat jako kluk na Bazaly a zažil jsem jako divák zápasy před patnácti tisíci diváky. Jsem za to moc rád.“
Ostravský odchovanec se na jaře postupně propracoval do základní sestavy. Více se zapojuje do ofenzivní fáze a také proto se dostává do šancí. „Poslední dobou těch šancí nebylo málo, určitě už jsem mohl dát gól dříve. Jsem rád, že jsem to konečně prolomil a že se navíc vyhrálo. O to více si to člověk může užít. Doufám, že v tom budu pokračovat.“
Jeho chvíle v Olomouci přišla v úplném závěru. Poté, co Jan Laštůvka zneškodnil Gonzálezovi penaltu a Baník se vrhnul dopředu. „Viděl jsem, že tam je volný prostor, že tam jde Kuzma. Šel jsem za tím a prošlo to až na mě. Pak už to byla jen obrovská radost a euforie.“