Viktor Budinský si užil euforie i ocenění

O tom, že bude v nedělním utkání proti Spartě chytat, se definitivně dozvěděl v sobotu večer, kdy mu parťák a zároveň baníkovská gólmanská jednička Jan Laštůvka zavolal, že zdravotní potíže, které má, jej do branky definitivně nepustí. Od té chvíle Viktor Budinský věděl, že to v neděli bude stát na něm. Situaci skvěle zvládl, chytal výborně, zlikvidoval Spartě penaltu a přispěl k zisku cenného bodu

Že se v neděli možná postaví mezi tyče, začal tušit od sobotního tréninku. „Lašty z něj odešel, začalo ho něco bolet. Od té chvíle jsem se naplno chystal. A večer mi Lašty volal, že byl u doktora a že to není dobré. Abych se opravdu nachystal,“ líčil Viktor Budinský kritické sobotní chvíle, kdy se o obsazení gólmanského postu pro duel se Spartou rozhodovalo. „Na jednu stranu mě to mrzelo. Nikomu nepřeju nic špatného. Na druhou stranu jsem se začal těšit, že se dostanu do branky, že to bude proti Spartě a na plném stadionu.“

Viktor Budinský je věčně dobře naložený chlapík, trémou netrpí. Ani tentokrát jej nepřemohla. Spíš mu vadilo to čekání na zápas. „Nejhorší to bylo na hotelu. To čekání, kdy už se konečně dostanete na hřiště,“ vybavoval.

Dočkal se a od první minuty působil velmi jistě. Po deseti minutách musel vyrážet přímý kop sparťana Hancka, který mířil pod břevno. Po chvíli zasahoval proti Panákově hlavičce.

Po půlhodině hry však zůstal bez šance proti přesnému Peškově zakončení. Sparťan běžel na gólmana Baníku úplně sám. „Dal to křížem, nepodařilo se mi to chytit,“ glosoval stručně.

Ve druhé půli se nejdřív radoval z vyrovnávající rány Davida Buchty, aby se vzápětí dočkal své hvězdné chvilky. Přišla totiž první sparťanská penalta.

„Viděl jsem, že si to bere Bořek Dočkal. Vždycky si před zápasem penalty soupeře studuju, ale to vám nedává žádnou jistotu,“ pravil.

Vybral si správnou stranu, skočil doprava a naštěstí se vymrštil, protože Dočkal nemířil špatně a dal své ráně razanci. Na gólmana Baníku to však bylo málo. Viktor Budinský si pro střelu dolétl. Ve ztichlém prostředí ostravského stadionu zazněl úder jeho rukou do letícího míče, který změnil směr a zamířil mimo nebezpečný prostor. Načež stadion doslova explodoval. „Chvíli jsem cítil velkou euforii, takový pocit, jakože jste úplně neporazitelný, ale hned bylo zapotřebí přepnout a zase se maximálně soustředit,“ popisoval, co cítil, když penaltu chytil. Ještě na chvíli se ale zarazil. „Měl jsem ještě strach, že mi rozhodčí zapíská, že jsem nestál na čáře. Ale naštěstí to asi bylo v pořádku.“

Netrvalo dlouho a proti Viktorovi Budinskému se kopala další penalta. Sudí Berka o ní rozhodl po prohlídce videozáznamu. „Nevěřil jsem tomu, že by se za to měla penalta kopat. Byla to skrumáž, Lacovi to tam nějak spadlo na ruku, takový odražený míč. A najednou vidím, že rozhodčí běží k videu. Říkám si, už zase?“

Míč si tentokrát vzal Dávid Hancko a Viktorovi Budinskému běželo hlavou to, co v takové situaci asi každému brankáři. „Troufne si to kopnout na stejné místo, jako předtím Dočkal, nebo zvolí opačnou stranu?“

Brankář Baníku se rozhodl skočit tentokrát doleva. „Celou dobu jsem si to říkal. Skočíš doleva. Skočíš doleva. A v té rozhodující chvíli mi to v hlavě najednou přeplo a skočil jsem doprava. Moc mě to mrzí. Myslím, že nebyla až tak dobře kopnutá a že bych ji mohl chytit,“ litoval po zápase inkasovaného gólu, na němž však neměl sebemenší vinu.

Baník nakonec vyrovnal. Také z penalty, Daniel Tetour prokázal mimořádně pevné nervy. Na svůj kop musel dlouho čekat. Rozhodčí Berka nejdřív situaci, o níž už jednou rozhodl, posuzoval u videa, pak se ještě čekalo, než se rozptýlí dým nad plochou hřiště. Teprve pak se záložník Baníku mohl vydat proti míči. Perfektně to zvládl a byla z toho remíza 2:2.

Úspěch? Nebo ne? „Byl to skvělý zápas. V úžasné atmosféře, užíval jsem si to. Bod je dobrý, ale škoda toho jednoho gólu, který nám chyběl k vítězství. Ještě jsme tam měli šance, myslím, že se to dalo vyhrát,“ vyprávěl po utkání Viktor Budinský, který si po utkání převzal cenu pro nejlepšího hráče zápasu.