Dlouhých čtrnáct let čeká Baník na zisk velké trofeje. Ve středu může toto čekání skončit. Že se ostravský klub po těžkých letech takové metě vůbec přiblížil, je především zásluhou jeho současného majitele. O tom, jak se na finále těší, promluvil Václav Brabec v rozhovoru pro fcb.cz a Moravskoslezský Deník.
Baník se probojoval do finále domácího poháru, což je jednoznačně největší úspěch za posledních deset let. Čekal jste, že úspěch dostaví tak brzy po vašem vstupu do klubu?
Naprosto ne. Upřímně říkám, že o něčem takovém jsem ani nepřemýšlel. Měl jsem a samozřejmě mám nějaké sny a vzdálené cíle. Ale že bych třeba jen na chvíli zauvažoval o tom, že v roce 2019 bude Baník tak blízko velké trofeji, to v žádném případě.
Když se ohlédnete zpátky a vzpomenete si na druholigové cesty do Sokolova, Varnsdrofu nebo Sezimova Ústí, co se vám vybaví?
Zkušenost, za kterou jsem vděčný. Díky tomu roku stráveném ve druhé lize jsem poznal mnohé. Třeba i to, že leckteré druholigové kluby žijí z měsíce na měsíc, že je pro ty lidi, kteří v nich pracují, strašně těžké je při životě udržet. Že musí denně bojovat. Musím říct, že ty lidi obdivuju za všechno, co fotbalu dávají a jak ho musí mít rádi. A pak se mi samozřejmě vybaví i to, v jak našlapané konkurenci jsme se ve druhé lize ocitli. Do ligy chtěla Olomouc, chtěli jsme tam my, chtěla tam za každou cenu Opava. Ta uhrála 63 bodů a přesto jí to na postup nestačilo. A pak je tu věc, na kterou zpětně myslím taky často. Vybavuje se mi scéna, jak jsem na čerpací stanici potkal autobus s našimi fanoušky, kteří jeli za námi do Sokolova. Museli vyjíždět někdy ve dvě hodiny ráno. Navíc v mizerném počasí. Přijeli v deset hodin do Sokolova, kde v dešti sledovali mizerný fotbal, museli se s mířit s naší remízou, jeli zase dlouhou trasu domů. A příště s námi jeli zase.
Jak vidíte šance Baníku na úspěch ve finále?
Slavia je samozřejmě favoritem. Má našlapaný tým. Daří se jí, má sebevědomí. K tomu lavičku třikrát širší než my. Chce double. Ale ve fotbale je možné úplně vše. A my na hřišti necháme všechno. Tak abychom ten pohár získali my.
Slavia má několikanásobně vyšší rozpočet než Baník. Jak je těžké se s takovým gigantem vůbec měřit? Co vlastně říkáte na současnou Slavii?
Slavia má kvalitní kádr a určitě hraje hezký útočný fotbal. To se jí uznat musí. Ale pokud jde o vzájemné měření, už jsem říkal, že ve fotbale je možné všechno. Věřím, že kluci, které mám v klubu já, jsou výbornými fotbalisty. Kteří navíc mají srdce. A to může rozhodovat.
Sám jste se několikrát v médiích přiznal, že zápasy Baníku hodně prožíváte. Jste už tedy nervózní?
Víte, za tři a půl roku, po které jsem v Baníku, jsem s výjimkou jediného utkání nevynechal žádný zápas. Včetně venkovních a pohárových. Těch zápasů, které jsem od té doby viděl, je tedy zhruba sto dvacet. To s sebou určitou rutinu samozřejmě přináší. Ale nervózní jsem pořád. Možná už tak útrapně neprožívám porážku. Ne že by mě nechala chladným, každá mě samozřejmě štve. Ale už je zkrátka zvládám lépe. Ale vítězství prožívám pořád stejně intenzivně. A pořád stejně intenzivně je slavím. Pokud jde o středeční finále, ano, nervozita roste. Ale zároveň se na ten zážitek nesmírně těším.
Jste pověrčivý? Oblečete si na finále třeba „vítěznou“ košili nebo budete mít nějaký talisman?
Těch talismanů jsem měl za ty tři roky už strašně moc. Ale pořád nefungují tak, jak bych si představoval. Takže hledám nové a nové. Teď momentálně žádný nemám. Až najdu takový, který fungovat bude, dostaneme se do finále Ligy mistrů. Zatím ho ale stále hledám.
O finále je mezi fanoušky Baníku obrovský zájem, což vás musí těšit. Kolik žádostí o lístky jste za poslední dobu zaznamenal?
Strašně moc. Pořadatelem zápasu je ale FAČR, která nám samozřejmě poskytla jen omezený počet lístků. Pokládám za úspěch ředitele Michala Běláka, že se mu podařilo vyjednat nad tuto kvótu ještě dalších několik stovek vstupenek, které jsme velice rychle vyprodali.
POZN. RED.: Dnešní (úterní) vydání Moravskoslezského Deníku přináší několikastránkovou přílohu zaměřenou na středeční finále MOL Cupu.