Za úspěch Baníku by se dnes sedřel z kůže. Běhal, presoval, bojoval. Kapitán TOMÁŠ MIČOLA nakonec vstřelil i vyrovnávací gól a dokázal, že je mužem na svém místě.
Takové vydřené vítězství je cennější než vyhrát o tři, čtyři góly. Souhlasíte?
Naprosto s tím souhlasím. Bylo to strašně náročné, pro mě osobně to byl horší a náročnější zápas než v první lize. Ty zápasy takové ve druhé lize ale budou. Mám z toho velkou radost, protože jsme prokázali srdce a charakter.
Zápas se vyvíjel asi nejhůř, jak mohl.
Přesně tak. Říkali jsme si, ať nedostaneme z prvního centru gól. A stalo se, bohužel. Bylo to pak takové nervozní. Třinec to zvládl dobře, nakonec jsme se tam dostali. Mohl jsem dát gól i dříve, když mi to tam prostrčil Kuba Malý. To byla stoprocentní šance, měl jsem to dát a hrálo by se nám lépe. Ale hodně jsme makali celé léto a může se to v sezoně projevit. I kádr máme široký a dneska se to povedlo oživit.
Věřil jste i čtvrthodinu před koncem, že ještě zápas otočíte?
Ano, já jsem věřil, že to otočíme. Šlo vidět, že je otázka času, kdy tam už něco konečně propadne. Šli jsme tomu naproti a já jsme věřil, že to otočíme.
Na vaši druholigovou premiéru přišlo pět tisíc diváků. Co na to říkáte?
Diváci, to je fenomén. Jsou nejlepší. Zažil jsem tu krizi, kdy chodilo 1500 lidí a nikdo nefandil. Dneska bylo skoro pět tisíc, co by za to daly ligové kluby. Fandili nám celý zápas, i když se nevedlo. Byli jsme rádi, že na nás nepískali po prvním poločase, kdy se prohrávalo. Můžu jenom říct, že smekám.