Těším se na hymnu ”Baníčku my jsme s tebou!”

Má za sebou první trénink v barvách Baníku. Ale v novém prostředí se stále rozkoukává, přestože řadu svých spoluhráčů Roman Potočný zná ze svých dřívějších působení. Jak říká, věří, že zapadne co nejdříve a naváže na svůj úspěšný liberecký podzim.

Baník jste si vybral mezi několika nabídkami, které jste měl. Co tedy nakonec ve prospěch Baníku rozhodlo?

Zájem klubu. Cítil jsem, že ze strany Baníku byl zájem eminentní. To mě nejvíce potěšilo, proto Baník,

Na podzim jste dal devět gólů. Jak těžké bude dostat se za tak krátkou dobu znovu do tempa a na baníkovské prostředí si zvyknout?

Skoro polovinu mužstva znám, protože jsme už spolu někde hráli. Takže doufám, že zapadnu co nejdřív. A doufám, že taky co nejdřív pomůžu.

Jak se těšíte na Ostravu? Pocházíte a dlouhodobě žijete na druhém konci republiky..

Jsem z Roudnice nad Labem, to je pravda. Ale na Ostravu se těším. I to je pro mě výzva. Hlavně se těším na fanoušky. Vždycky když jsme tam hráli jako soupeři a oni začali zpívat tu hymnu „Baníčku, my jsme s tebou“, tak jsme z toho všichni měli husí kůži. Celý zástup. A to jsme byli soupeři. Teď se těším, až tu hymnu uslyším v domácím dresu, a užiju si ji jako hráč Baníku.

Jak jste dosud vnímal Baník jako klub a jako soupeře?

Pro mě to byl tým, který byl silný hlavně doma. Nerad jsem tam jezdil, tam jsme vždycky lítali luftem. Teď jsem rád, že už budu na druhé straně barikády.

Pardon, lítali luftem?

Tím jsem chtěl říct, že to v Ostravě bylo pro soupeře vždycky tvrdé. Jak v hledišti od fanoušků, tak na hřišti.

Trenér Luboš Kozel se snaží naučit mužstvo hrát především po zemi. Bude vám to víc vyhovovat?

Určitě bude. Já taky nejsem žádný vzdušný typ. I když jsem vysoký. Raději hraju po zemi. Doufám, že mi to bude vyhovovat.

Nelákalo vás to do zahraničí?

Lákalo, ale když jsem viděl, že mě chce pan Kozel, pan Jankulovski a celý klub že o mě má takový zájem, rozhodl jsem se jít do Baníku.

Budete nosit dres s číslem 33. Je to náhoda?

Není. Třináctku má v Baníku Smolič (Tomáš Smola), třiadvacítku si vzal Svozka (Jaroslav Svozil). Tak jsem si vzal třicet trojku. Byla volná devítka. A mi se sedmého druhý narodil syn. Manželka mě proto přemlouvala, abych si vzal devítku. Ale mi ty trojky v životě vždycky nosily štěstí. Teď budu mít dvě, tak uvidíme.

Už jste si stačil s trenérem Kozlem popovídat o tom, na kterou pozici s vámi počítá nejvíce?

O tom ještě ne. Vždyť já nemám vůbec jisté, že budu hrát. Tady je hodně kvalitních kluků. Přišel jsem bojovat o místo. Uvidíme, jak to dopadne. Myslím, že jsem flexibilní a že jsem použitelný na více postech.

Který vám sedí nejvíc?

Asi levá strana zálohy.