Byl to pro něj zápas "speciál". Tak jako je tomu vždy, když hráč poprvé nastoupí proti bývalým spoluhráčům. Bylo vidět, že si Bohemians 1905 jsou kvalit Rudolfa Reitera vědomi. A bedlivě ho strážili. Záložník Baníku dřel a přispěl k celkovému vítězství 4:2. Prvnímu domácímu triumfu Baníku v této sezoně.
Na tuhle výhru čekali všichni baníkovci...
Jsem rád, že jsme to doma konečně zlomili. To byl před našimi fanoušky úkol číslo jedna. Teď v nás převládá radost a jsme rádi za tři body. Jsou důležité a teď si to pojedeme rozdat na Spartu.
Zápas se ale nevyvíjel dobře, Bohemians se dostali do vedení. Jak jste se v tu chvíli na hřišti cítil?
Tohle určitě nebylo jednoduché. Věděli jsme, že Bohemka je nepříjemný soupeř, obrovsky organizovaný. A dostali jsme brzký gól. Pak jsme ale ukázali obrovskou mentální sílu. I sílu tohoto týmu. Zachovali jsme chladnou hlavu, do poločasu otočili na 2:1. Ano, pak jsme zase dostali na 2:2. Z penalty. Ale všichni jsme si řekli, hrejme trpělivě, šance přijde. A ten gól dáme. A podařilo se nám dát dokonce dva. Takže spokojenost.
Po dvou domácích porážkách jste stáli před povinností do třetice v každé případě vyhrát. Byl to na mužstvo trochu tlak, souhlasíte?
Tlak to byl. Doma jsme uhráli nula bodů, venku šest. Lidi jsou ale zvyklí, že se doma vyhrává. Dostali jsme gól na 0:1, vyvíjelo se to špatně. Ale už jsem říkal, ukázali jsme sílu, dali čtyři gólu, což je super.
Jaké to pro vás bylo hrát proti Bohemians?
Já jsem to nějak neřešil, hrálo se mi normálně. Nebylo to vyloženě, že bych to prožíval. Jasně, s kluky z Bohemky se znám. Mám ke klubu i k jejím hráčům obrovský respekt, úctu a mám je rád. Nebral jsem to ale nějak extra.
Pomohlo vám, že hráče Bohemians znáte?
Částečně jo. Věděl jsem, nebo jsem si spíš myslel, s čím Bohemka přijede a způsob hry se naplnil, což určitou roli asi hrálo. Sestavu jsem trefil úplně přesně.