Bude to velký zápas. Dva velcí rivalové, v sázce postup do další fáze domácího poháru, plný stadion k tomu. Přesně tyhle zápasy zůstávají navždycky v paměti, říká trenér Baníku Pavel Hapal, který už souboj Slezanů s Letenskými na vlastní kůži několikrát zažil. Jako trenér i jako hráč.
„Zápasy Baníku a Sparty, to je z hlediska rivality a atmosféry na stadionu něco jako derby Sparta – Slavia. Párkrát jsem to zažil a těžko najít v české lize ještě nějaké jiné zápasy, které by takovou atmosféru měly,“ říká Pavel Hapal před sobotním pohárovým duelem.
Proti Spartě nastoupil během své hráčské kariéry několikrát. „Sparta je pro každého atraktivní soupeř, každý se na ni chce vytáhnout. Když jsem hrával v Olomouci, nebylo to jiné, ale s atmosférou zápasů Baník – Sparta se to prostě nedalo srovnat,“ poznamenává trenér Baníku.
Kdybyste se jej ale zeptali na to, zda si vybaví, jestli proti Baníku někdy nastoupil jako hráč Sparty, za kterou krátce hrával, nebyl by si jist. „To teď vážně nevím,“ reaguje na otázku. Odpověď znají archivy. V dresu Sparty proti Baníku jednou nastoupil. Bylo to v dubnu roku 2000, Sparta vyhrála před 7611 diváky 2:0 a Pavel Hapal nastoupil v základní sestavě Sparty například vedle Reného Bolfa nebo Libora Sionka.
Svou trenérskou premiéru v soubojích Baníku se Spartou si ale vybavuje velmi dobře. Na podzim roku 2005 vystřídal na lavičce Baníku po 4. kole Jozefa Jarabinského a hned v 7. kole jej čekal výjezd na Letnou. V ochozech se tlačilo přes 12 tisíc diváků. „A velká část z toho byli fanoušci Baníku,“ upřesňuje Pavel Hapal. Slezané se tehdy ujali vedení gólem Michala Papadopulose, ještě do přestávky zvýšil Filip Racko na 2:0 pro Baník a byl z toho tříbodový export z Letné. „Tehdy poprvé jsem zažil, jaké to je být na děkovačce před kotlem Baníku. Vyvolali si mě, tak jsem šel. Na ten zážitek nikdy nezapomenu. Nevím, kolik tisíc fanoušků Baníku na Spartě tehdy bylo, ale bylo jich hodně,“ vybavuje si trenér Baníku.
Ve stejné sezoně, tedy 2005/06 ale zažil i opačný pocit. Na jaře totiž Baník na Bazalech se Spartou prohrál. Sparta v té době nebyla ve formě, pohybovala se ve středu tabulky. Baník ovšem hrál o záchranu a porážka 0:2, jíž tehdy gólem pomohl v té době už ve Spartě hrající Zdeněk Pospěch, fanoušky Baníku naštvala. „Taky to mám pořád před očima. Přitom v mužstvu byla před zápasem taková atmosféra, že jsem byl přesvědčený, že vyhrajeme,“ vzpomíná Pavel Hapal s odstupem více než šestnácti let.
„Dostali jsme ale brzy gól, před přestávkou se nechal za nějaké hození míčem po soupeři vyloučit Petr Čoupek a už to s námi nebylo dobré. Prohráli jsme 0:2 a lidi byli strašně naštvaní. Porážku se Spartou nemohli strávit. Měl jsem tehdy pocit, že si to berou doslova osobně. A ono to tak tady prostě je. Porážka se Spartou ranní každého baníkovce víc než jakákoliv jiná, to už vím,“ konstatuje.
Byl přímým svědkem, ba dokonce aktérem zápasu, který v srdcích fanoušků Baníku vyvolal hotovou euforii. V dubnu roku 2018 před úplně plným ostravským stadionem porazil Baník Spartu 3:2. Rozhodující trefu tehdy obstaral Milan Baroš a fotografie, na níž se Milan Baroš raduje z gólu a stoper Lukáš Štetina před ním klečí, jako by mu chtěl vzdát veškerou úctu, zná snad každý baníkovec. Současný kouč Baníku si však euforie, která tehdy na stadionu vládla, neužil.
„Osud to tak chtěl a já byl tehdy v trenérských službách Sparty. Byli jsme tehdy hodně zklamaní, byl to takový vyhecovaný a agresivní zápas. Měli jsme tehdy i nějakou výměnu názorů s Milanem Barošem,“ usmívá se při vzpomínce. „Bylo to v emocích, ty u toho být musí. On byl ale hráč, který po zápase vychladl a podal soupeři sportovně ruku, já jsem taky takový, takže to tehdy s hvizdem rozhodčího skončilo. Stadion Baníku slavil, my jsme odjeli smutní, tak to bývá,“ poznamenává někdejší vynikající fotbalista, který strávil tři sezony v dresu Bayeru Leverkusen a v roce 1993 hrál v Berlíně před téměř 80 tisíci diváky finále Německého poháru. „To bylo asi to nejvíc, co jsem z hlediska divácké atmosféry zažil, ale jinak si myslím, že zápasy Baníku se Spartou by se svou atmosférou v Bundeslize rozhodně neztratily.“
V sobotu se jistojistě bude hrát ve skvělé atmosféře. Městský stadion se už nyní pomalu blíží svému vyprodání. „Čekáme, že bude plno a že stadion bude celý na naší straně. Věřím, že to zvládneme. Co by si člověk v posledním utkání roku před plným stadionem přál víc než porazit Spartu? My tu šanci máme. Pokud se to povede, byla by to velká radost pro nás všechny. Ale určitě ne konec starostí, protože v lize na tom pořád ještě nejsme tabulkově dobře, i když jsme teď tři poslední domácí zápasy vyhráli. Nečeká nás snadné jaro a na to se budeme muset připravit,“ uzavírá před posledním zápasem roku 2022 trenér Pavel Hapal.