Byl to i pro něj mimořádně náročný zápas. V patnácté minutě dostalo utkání se Slavií úplně jiný vývoj, než jaký on a jeho tým předpokládal. Trenér Bohumil Páník musel na nastalou situaci reagovat. Tak aby Baník bez vyloučeného Milana Baroše dokázal silné Slavii čelit. Výsledek znáte. Baník dokázal nejen čelit, ale taky zvítězit.
Trenére, jak se vám zápas líbil?
Utkání se hraje proto, aby divák něco viděl a aby byl v napětí. Myslím, že tenhle zápas měl všechno. I velkou zápletku v patnácté minutě. Hrajete se Slavií, která je herně asi nejlepší v lize, má obrovsky technicky vyspělé hráče, navíc tvrdé a agresivní a vy po tom vyloučení přemýšlíte, co uděláte, abyste nedostali šestku. Hráči v čele s Honzou Laštůvkou, který nás tam ve druhé půlce ochránil od tří, čtyř, možná pěti gólů, si s tím poradili. Celé mužstvo pracovalo a dřelo. Málokdy chválím hráče za to, že dobře pracovali, protože to je jejich povinnost. Jsou to profíci. Ale dnes do toho dali srdce, zamakali za kapitána a svou poctivou hrou, která měla hlavu i patu, dosáhli velkého úspěchu.
Jak ovlivnilo utkání vyloučení Milana Baroše?
Obrovsky. Jak jsem říkal, hrát proti Slavii, která má herní hráče, kteří dokáží podržet míč… My jsme si museli o poločase stanovit, jakým způsobem koho necháme hrát, kdo je nebezpečný, kdo není nebezpečný. Tím, že ten míč rychle cirkuloval, jsme to kolikrát nestíhali. Hráči se v takové chvíli musí obrovsky rychle přemisťovat. Hušbauer to kopal rychle křížem a v těch křídelních prostorech potom, než to dostoupíte, tak oni už to měli rozběhlé a byly to obrovsky nepříjemné situace…
Čeho je takové vítězství důkazem?
Toho, že jsme tým, který je semknutý. Jeden dokáže zabojovat za druhého. Začíná to Laštym v bráně a končí to u Baryho nahoře. A mezitím ti kluci, kteří jsou o něco mladší, dokáží tvrdě zapracovat i za kapitána. Ukázalo to, že ten tým je zdravý.
Místo Adama Jánoše, který nemohl nastoupit, musel do těžkého utkání naskočit Arťom Mešaninov. Jak jste byl s jeho výkonem spokojen?
Věděl jsem, že když tam přijde, tak jeho důraz a nekompromisní fotbal bude slávisty bolet. Takový fotbal oni rádi nemají. Věřil jsem, že to místo Adama Jánoše zvládne a on to zvládnul.
Kam toto vítězství v utkání, v jehož posledních minutách fanoušci stáli a tleskali, ve své trenérské kariéře řadíte?
Je to pro mě v mé trenérské kariéře jedno z největších vítězství. V deseti proti nejlepšímu českému mužstvu současnosti, které dokáže hrát i proti francouzskému soupeři převahový fotbal, to je úplně neskutečné. Ale to dokazuje, že fotbal nemá hranice a boří bariéry, o kterých si někdo myslí, že nejdou překročit. Ony jdou rozbourat. Semknutí týmu je mnohdy víc než umění jednotlivých hráčů.