Zocelenější o tři roky v Interu Milán, bohatši o mnoho zkušeností, a také o mistrovský titul z italské Primavery. Takový se do Baníku vrací Samuel Grygar.
Jak se váš návrat do Baníku zrodil?
Po mé poslední sezoně v Interu jsme s agentem začali řešit, co bude dál. Hned když mi řekl, že o mě má velký zájem Baník Ostrava, bylo rozhodnuto. Takovou nabídku jsem nemohl odmítnout.
Co bylo vaší největší osobní motivací, která vás vedla zpět právě do Baníku?
Mou osobní motivací bylo už odmalička to, že jsem chtěl hrát za A-tým v klubu, který mě vychoval. A teď se mi to může splnit.
Probíral jste své rozhodnutí i s některými hráči Baníku?
Ano, probíral. Hlavně s Šíňasem, Lišákem a Hrubasem. S těmi jsem byl nejčastěji v kontaktu.
Co vám třeba Matěj Šín poradil?
Šíňas mě chtěl samozřejmě dotáhnout zpět do Baníku nejvíc, protože se s ním znám nejdéle a hrál jsem s ním už odmalička. Prošli jsme spolu všemi kategoriemi v Baníku, a taky reprezentací. A na hřišti jsme si spolu vždycky seděli.
V Interu Milán jste působil tři roky. Jak je hodnotíte?
Své tři roky v Interu hodnotím tak, že bylo dobrým krokem, že jsem tam šel. Posunuly mě jak fotbalově, tak i lidsky. Naučil jsem se nový jazyk, poznal jsem nové prostředí. Dva roky jsem hrával se staršíma klukama, v minulé sezoně jsme získali titul, vyhráli jsme Primaveru, na tamní prostředí jsem si zvykl.
Zatrénoval jste si i s áčkem Interu?
Ano, zažil jsem i několik tréninků s áčkem Interu a musím říct, že mi to dalo do života hodně.
Stačil jste se s některým z hráčů Interu více spřátelit?
Bavil jsem se plus minus se všema. Nejvíce asi s Milanem Škriniarem, hodně mi pomohl i Hakan Calhanoglu.
Jak se těšíte na své nové působení v Baníku?
Těším se moc, už jsem říkal, že to byl vždy můj sen za áčko v tomto klubu si někdy zahrát.