Průběžné čtvrté místo, zisk pětatřiceti bodů, pětibodová ztráta na vedoucí Kroměříž. To je podzimní výsledek B-týmu Baníku v letošní MSFL. Jaký tedy byl podzim v podání baníkovské rezervy, o tom jsme hovořili s jejím trenérem MILANEM CHALUPOU.
Jak jste s průběhem a výsledkem podzimní části MSFL spokojen?
Pokud to vezmu z týmové stránky a postavení v tabulce, úplně spokojený nejsem. Protože jsem chtěl, abychom měli na to absolutní čelo trochu menší ztrátu. I když si myslím, že ztráta pěti bodů s tím, že týmy z vrchu tabulky máme na jaře doma, není až tak moc a že bychom tyto týmy mohli při vší úctě k vysoké kvalitě soupeřů doskočit. Očekávám, že se to na jaře podaří, nicméně ten podzimní výsledek jsem si představoval o něco lepší. Co se týká individualit, u kluků je vidět velký progres a někteří už z nich nemají do A-týmu daleko.
Koho máte na mysli?
Nejmenoval bych. Řeknu to takto: každý z hráčů, kteří teď v béčku jsou, má předpoklady, aby se dříve nebo později do profesionálního fotbalu dostal. Jednotlivce vytahovat nechci. Udělal jsem to loni v případě Dominika Holaně a tady bych se vlastně jen opakoval.
Ztraťme tedy o Dominiku Holaňovi pár slov…
Myslím si, že se v profifotbale prosadí. Třeba to nebude v Baníku, třeba to bude v jiném týmu, to teprve uvidíme. On je ale natolik cílevědomý a natolik to má v hlavě srovnané, že si myslím, že ten přechod zvládne a přál bych si, aby to bylo právě v Baníku.
Určitě jste o něm mluvil i s trenérem Pavlem Hapalem…
Ano, a je to zajímavá debata, protože nabízí na Dominika různé pohledy. Já samozřejmě vím, že Dominika trochu limituje rychlost. Ale k vyloženě pomalým hráčům podle mého názoru nepatří. A myslím, že pro post středového hráče předpoklady má. Myslím si, že kdybychom ho dnes dali na trh, že by se o něj kluby popraly. Ještě samozřejmě potřebuje dozrát, ale kondiční trenér Honza Musil s ním udělal obrovský progres, co se týká výbušnosti, dynamické síly a rychlosti. Tam se hodně posunul. Ale není to jen o něm, jak jsem řekl, předpoklady mají všichni hráči, kteří teď v béčku jsou.
Zaujali Daniel Smékal, který dal devět gólů, a Timofej Barkov, který dal o jeden méně…
Oba dva potřebují především dopilovat slabiny, které mají. U obou je to první dotek, který je v dnešním fotbale rozhodující, bez něhož to dnes na ligu prostě není, a jsou tam i další věci. A je jen na nich, aby pro sebe udělali něco navíc, aby se tyto své slabiny, o nichž oni oba vědí, snažili odstranit. Pak můžou být zajímaví. Oba umí dát gól, což se cení, ale handicapy ještě prostě mají.
Jak vnímáte vývoj Jakuba Drozda, který byl na podzim jedním z nejvytíženějších hráčů?
Jakub má udělaný svůj vlastní individuální plán rozvoje. My víme, kde je jeho Achillova pata a na té pracujeme v každém tréninku i zápase tak, aby se nám ho dařilo posouvat nahoru. Ale to tak není jen u Kuby. Podobným způsobem máme zmapované nedostatky i u jiných hráčů. A když připravujeme trénink, vždy s ohledem na to, aby tito hráči měli při jednotlivých cvičeních to místo, tu pozici, na které budou své nedostatky co nejlépe eliminovat.
Jednou z velkých baníkovských nadějí byl a stále je Matyáš Bitta. Toho však zabrzdily vleklé zdravotní potíže. Jak je na tom nyní?
Jeho příběh mě hrozně mrzí. Matyáš už rok nehrál. Kdyby šlo vše, jak mělo, v této době už by jako hrotový útočník nakukoval do áčka. Růstové problémy s kolenem mu kariéru přibrzdily, ale já věřím, že se dá do pořádku a jsem přesvědčen, že pokud se mu to podaří, ukáže, že svého stropu ještě nedosáhl. Má po operaci, rehabilituje, dělá nějaké silové a kondiční věci a předpokládám, že v lednu se zapojí do plné přípravy s týmem.
Bude cílem B-týmu pro jarní část sezony postup do druhé ligy?
O případném postupu rozhodne vedení klubu. My určitě chceme MSFL vyhrát.
Názory na působení B-týmů ve druhé lize se různí. Někdo říká, že rozvoji mladých hráčů tolik neprospívá, protože mladý nezkušený tým je ve druhé lize odsouzen především k defenzivním úkolům a není prostor na rozvoj tvůrčích kvalit mladých hráčů, někdo jiný zase zastává názor, že vyšší náročnost druhé ligy mladý hráčům v jejich rozvoji pomáhá…
Oba ty pohledy jsou opodstatněné. Pokud chcete mít béčko složené výhradně z hráčů, kteří přecházejí z dorostu, musel byste každý rok generovat vyloženě top kvalitu, aby bylo možno druhou ligu úspěšně hrát. Má-li B-tým sloužit i hráčům z áčka, kteří se potřebují rozehrát nebo prostě mít zápasové vytížení, pro ně je samozřejmě druhá liga lepší. A v takovém mixu s mladšími hráči se druhá liga hrát dá. A pokud vychováváme mladé hráče pro ligu, tak ta je o tom, že na hráče zkrátka je vyvíjen tlak, fotbal je rychlejší a druhá liga může v tomto směru potřebný vývoj mladého hráče jen urychlit. Takže záleží na nastavené koncepci. Pokud chce klub ty nejlepší mladé hráče efektivnější posouvat, pak je asi lepší mít mixovaný tým ve druhé lize, pokud chce mít klub B-tým složený jen z hráčů, kteří přešli z dorostu, pak je asi vhodnější třetí liga.
Jaký je váš názor?
Mi se líbí model, o kterém se diskutuje, tedy mít ve třetí lize partnerský klub, třeba Vítkovice, případně jiné regionální kluby, v těchto klubech mít hráče, kteří vyjdou z dorostu a z nich pak po určité době vytáhnout ty nejlepší do druholigového B-týmu a připravit je pro A-tým.
Což odpovídá filozofii, kterou razí Luděk Mikloško, který říká, že je nezbytné zaměřit se na nejlepší odchovance a podmínky pro práci podřídit jim, nikoliv celému mládežnickému týmu…
Přesně tak. S jeho myšlenkou se ztotožňuji. Už jsme se o jarních cílech B-týmu bavili, shodli jsme se na tom, že chceme soutěž vyhrát a uvidíme, co by z toho v takovém případ vyplynulo.