Do sezony vstupoval B-tým Baníku s nejmladším týmem v soutěži. V průběhu sezony jeho kádr opustilo několik hráčů, kteří se posunuli do A-týmu. Přesto se baníkovská rezerva, doplněna o hráče z dorostu, prala do posledních kol o nejvyšší příčky MSFL, aby nakonec skončila jen o skóre čtvrtá. MILAN CHALUPA, člen trenérského týmu baníkovské rezervy, nyní uplynulou sezonu hodnotí.
B-tým Baníku možná vzhledem ke svému věkovému složení trochu překvapivě bojoval v MSFL až do konce sezony o nejvyšší příčky. Jak tedy sezonu hodnotíte?
Byla to rozhodně úspěšná sezona. Vzpomínám si, že jsme do ní šli s tím, abychom se vyhnuli bojům o záchranu. Mužstvo bylo hodně omlazené, někteří hráči, kteří měli být a byli v té generaci ročníku 02 lídry týmu a kteří byli považováni za nejtalentovanější, z různých důvodů odešli nebo skončili a my jsme moc nevěděli, co od sezony čekat. Ale ukázalo se, že kluci, kteří v týmu zůstali, projevili kromě nesporného talentu také schopnost být dříči, kteří jsou schopni dát fotbalu i něco navíc, aby se těm nejtalentovanějším vyrovnali. A díky své píli je třeba nakonec i předčili, a těmi lídry se stáli právě oni. Hráli jsme o nejvyšší příčky, a pokud jde o kádr B-týmu, měli jsme suverénně nejmladší tým v soutěži!
Někteří hráči se v průběhu sezony stali součástí A-týmu…
Třeba Dana Smékala jsem do svého příchodu k týmu neznal. Z žáků jsem znal bratry Jaroně a oba za dobu, kdy mi trochu zmizeli z očí, udělali obrovský progres. Takže to dopadlo tak, že z toho kádru, který do sezony šel, ti lídři postupně a přirozeně vyrostli a není náhodou, že vlastně šestice z nich se později objevila i v áčku. A zejména poté, kdy k A-týmu nastoupil Tomáš Galásek, dostali tři z nich také slušnou porci minut. Peťa Jaroň, Dan Smékal a patřil k nim i Matěj Šín, kterému teď všichni držíme palce, aby zvládl, co jej potkalo. Aby se vrátil zdravý do života a pak zase do Baníku.
Zmínil jste tři hráče, kteří kádr B-týmu v průběhu sezony opustili, mužstvo přesto patřilo k nejsilnějším v MSFL…
Ano a o něčem to svědčí. Museli jsme si vytáhnout kluky z dorostu a tady musím říct, že jsem skutečně nadšený z toho, jak funguje spolupráce mezi devatenáctkou a B-týmem. Nastartovalo se to už tím, že jsme společně absolvovali soustředění a ta úzká spolupráce a výborná komunikace fungovala i dál, což je podle mě velký bonus pro celý Baník. Výsledkem bylo, že v béčku dostalo v sezoně šanci hodně dorostenců a určitě nezklamali.
Ukázali tito dorostenci potenciál uplatnit se naplno v profesionálním fotbale a ideálně právě v Baníku?
Ukázali, že potenciál v nich je. Teď je otázka, jestli je to potenciál dlouhodobý, nebo to byl z jejich strany jen krátkodobý elán plynoucí z náhlé šance ukázat se mezi dospělými, nebo je to skutečně dlouhodobý potenciál se v Baníku dál úspěšně rozvíjet. To ukáže až čas.
Který z hráčů juniorky vás v průběhu sezony nejvíce zaujal a zaznamenal výkonnostní progres větší, než by se třeba čekalo?
Úplně jednoznačně Dominik Holaň. Ten udělal ve svém vlastním rozvoji obrovský pokrok. U něj je to otázka dvou parametrů. Tím prvním je hlava. Protože je to kluk, který ten fotbal hrozně žere. A tím, jak on si toho do své hlavy nakládá hodně, tak ne vždy se s tím srovná. A druhým parametrem jsou jeho rychlostně silové schopnosti. A tam mu obrovsky pomohl kondiční trenér Honza Musil. Ještě na začátku sezony jsem ho považoval za pomalého hráče. A on hlavně na přelomu podzimu a jarní části udělal obrovský progres. Jednak je to dílem jeho píle a jednat dílem toho, jak ho vede náš kondiční trenér.
Zmínili jsme šestici hráčů B-týmu, kteří se v uplynulé sezoně buď trvale zařadili, nebo alespoň na chvíli nakoukli do A-týmu. To je přece velmi vysoké číslo…
Je. Ono to šlo skokově. Nejdřív odešli Smékal, Šín a Petr Jaroň, zbytek zůstal. V tom zbytku se znovu vyprofilovali lídři, hlavně bych zmínil Honzu Fulneka. To je dnes hodně zajímavý hráč. Na druhém kraji obrany Roman Zálešák. Vyskočili tak výrazně, že po nich pro začátek přípravy sáhlo áčko. A půjde s nimi i Marek Jaroň.
O většinu hráčů kádru juniorky je zájem ve druhé lize. Jak k této otázce Baník přistoupí?
To bude otázka priorit. My chceme být nadále úspěšní v té výchově a přípravě hráčů pro profesionální fotbal, ale k tomu je nutné mít v týmu i zkušené hráče. Protože ti starší a zkušení táhnou a pomáhají vychovávat ty mladé kluky. Svou přítomností v týmu vývoji mladých kluků velice pomáhají. Vy můžete hodit do vody dvacet dorostenců. Ale je velkou neznámou, jak se s tím poperou. Může to vyjít, ale taky ta sezona může skončit průšvihem.
Baník byl ve hře o postup do druhé ligy, který mu nakonec unikl…
Už jsem říkal, že cílem bylo vyhnout se bojům o záchranu. Že jsme se pohybovali nahoře a pár týdnu soutěž dokonce vedli, to byl bonus navíc. Když už ta šance přišla, chtěli jsme se o to poprat, ale ne za každou cenu. To znamená, nechtěli jsme jít cestou posilování hráči z áčka. Každý postup nahoru musí jít přirozenou cestou, to platí ve fotbale v mnoha směrech. Takže jsme to brali tak, že pokud si to tento tým vybojuje, pak se B-tým posune do druhé ligy, pokud ne, zůstane ve třetí. A to jsme v samém závěru už dali volno některým klukům, o kterých jsme věděli, že začnou letní přípravu s áčkem.
Bude tedy postup do druhé ligy cílem pro příští sezonu?
Uvidíme, bude zase záležet na prioritách celého klubu. Finanční situace v českém profesionálním fotbale se mění, kluby na účast ve druhé lize často zkrátka nemají a myslím si, že přijde doba, kdy bude mnohem větší část druhé ligy, než je tomu dnes, tvořena z ligových béček. A je otázka, jak rychle budeme chtít postoupit my, jestli vůbec. Jestli třeba třetí liga není pro vývoj mladých hráčů vhodnější, to všechno si musíme říct. Ale znovu platí, že nic by nemělo jít nepřirozenou cestou. Snaha vybojovat postup do druhé ligy by neměla přebít ty výchovné cíle a nějak narušit ten současný dobře nastavený systém.