Jeho přestup ještě není administrativně zcela dotažen, ale to už je pouze věcí formalit a času. Matúš Rusnák, čtyřiadvacetiletý odchovanec slovenských Levic, už se naplno věnuje své práci v Baníku a těší se na okamžik, kdy poprvé oblékne ostravský dres. Stejně tak se fanoušci těší na něj. Jak se vůbec přechod Matúše Rusnáka ze Žiliny do Baníku zrodil? O tom je řeč v následujícím rozhovoru.
Jak probíhaly námluvy mezi vámi a Baníkem?
Seběhlo se to celkem rychle. I když já už jsem delší dobu cítil, že se něco děje. Šuškalo se, že by o mě mohl mít zájem Baník. To mě samozřejmě hned zaujalo, protože vím, že Baník je v Česku pojmem. Největším lákadlem pro mě je, že když se hraje venku, díky fanouškům se tam Baník cítí jako doma. A na domácí zápasy nechodí diváci, ale opravdoví fanoušci. Zaujalo mě to a nebylo moc o čem přemýšlet.
Co se vám především vybaví, když se řekne Baník?
Jelikož jsem velkým fanouškem Liverpoolu, je to určitě Milan Baroš a spojení Baníku s ním. Určitě on a pak samozřejmě fanoušci, kteří jsou jedni z nejlepších v Česku, pokud ne vůbec nejlepší.
V Česku působí řada slovenských fotbalistů, probíral jste možnost jít do Baníku s některým z nich?
Ano, probíral. Mám v české lize jednoho velkého kamaráda Adriána Slávika v Jablonci a s ním jsem se o kvalitě české ligy a o srovnání s tou slovenskou bavil. Ta česká je určitě o level lepší než slovenská. Mám rád výzvy a přijít o české ligy a rovnou do Baníku, hrát na takovém stadionu a před takovými fanoušky, to určitě výzva je. A to mě zajímá.
Na které pozici se cítíte nejlépe?
Může to být kdekoliv u lajny. Jsem bojovný a rychlostní typ hráče, takže u lajny, a je mi jedno, jestli výš nebo níž. Žádnou klaustrofobii tam nemám, naopak, dokážu tam zúročit, co umím.
S jakými cíli do Baníku přicházíte?
Chci jít krok po kroku. Těším se na kabinu, na bližší seznámení s klukama. Věřím, že budeme kamarádi na hřišti i mimo něj. No a pak se chci probojovat do základní sestavy a naplnit očekávání trenéra i klubu.