Patří mezi menšinu hráčů současného Baníku, kteří si už evropské poháry ve své kariéře zahráli. O to cennějším artiklem nyní MATĚJ CHALUŠ pro současný Baník je. Urostlý obránce cítí, jak se Ostrava na čtvrteční duel těší...
Ve čtvrtek se Baník po dlouhých čtrnácti letech vrátí do pohárové Evropy. Soupeřem bude FC Urartu. Co tedy Baník čeká?
Velká neznámá. Ano, není to nějak věhlasný klub, ale o to to může být záludnější. Je to arménský celek, takže můžeme čekat technický tým, který dokáže hrát dobrý fotbal. Zároveň si myslím, že to může být soupeř, kterému nebude úplně vyhovovat, když k tomu, co umíme s míčem, přidáme tradiční bojovný styl. Běhání, souboje, to by jim úplně nemuselo vyhovovat.
Je výhodou, že se proti neznámému soupeři začíná doma?
Je to pro nás šance vytvořit si do odvety určitou psychickou výhodu, protože je jasné, že ten odvetný zápas u nich bude těžký.
Ten je ale ještě daleko…
Ano, tím nechci říct, že bychom na něj už nějak mysleli, je to vlastně od této chvíle až třetí zápas v řadě. Jde jen o to včas si uvědomit, že ta odveta tam nebude jednoduchá a že teď máme šanci udělat hodně pro to, abychom do ní vstoupili s nějakou výhodou oproti soupeři ideálně v podobě náskoku.
Zmínil jste, že FC Urartu není úplně věhlasný soupeř, podcenit se ale nesmí.
To jsem tím taky říct nechtěl. Všichni jsme, myslím, sledovali nedávné EURO a všichni jsme taky viděli, jak hodně se fotbal vyrovnává, jak v něm může uspět tým, do kterého byste to rozhodně na první pohled neřekli. Tohle dobře víme a podcenění nepřichází v úvahu. Že nějaký tým není věhlasný v žádném případě neznamená, že není nebezpečný.
Jak velký je rozdíl v tom, jak se fotbalista těší na ligový zápas, a jak na pohárový?
Já se samozřejmě na každý ligový hodně těším, ale ten pohár, to je ještě něco úplně jiného. Má to obrovskou prestiž. Každý hráč si sní o tom, že jednou bude jezdit po Evropě a hrát velké zápasy. Navíc tady víte, že když vám to vyjde, tak vás ten jeden vydařený zápas posune dál, můžete se těšit na lepšího soupeře, další zajímavou destinaci.
Tady už můžeme být konkrétní. V případě postupu přes Urartu je vcelku pravděpodobné, že dalším soupeřem by byl FC Kodaň…
A to už je hodně zvučný soupeř, který docela nedávno dokázal vyřadit dokonce i Manchester United. A tím, že jsem byl ve Švédsku a Kodaň jsem měl vlastně přes most, tak vím, jak velký klub to je. A to pro nás prostě musí být před zápasem s Urartu motivace, a v tom je právě ten největší rozdíl. Všichni bychom se k tomu zápasu chtěli probojovat, ale pokud nezvládneme už ten čtvrteční zápas, víme, že to pak budeme složitě dohánět.
Ztraťme ještě slovo o FC Urartu...
Je to v každém případě velká neznámá. Pochybuju, že někdo z našeho týmu proti nějakému arménskému soupeři hrál. My už jsme samozřejmě všichni dostali za úkol si ten jejich zápas s těmi Estonci prohlédnout a trochu nastudovat. Ale podle mého bude nejdůležitější jít do toho zápasu co nejvíc sebevědomě, věřit si, udělat si co největší náskok.
Baník na návrat do pohárové Evropy čeká čtrnáct let. Vy jste si je už zahrál, cítíte, když jste teď v Baníku, to dlouhé očekávání na vlastní kůži?
Tohle tady opravdu cítím. Pro mě je to taky hodně důležité a byl to jeden z důvodů, proč jsem do Baníku šel. Nejen že se teď hraje evropský pohár, ale že tento klub má ambici a chce ty poháry hrát opakovaně. Opravdu cítím, jak jsou všichni v očekávání, jak se i fanoušci nemůžou dočkat, dokonce s námi pocestují i někteří fanoušci do Arménie, i když je to daleko a je to nákladné. Ale to všechno vypovídá o tom, jak moc se na ty poháry fanoušci v Ostravě těšili. My musíme udělat vše pro to, ať se to povede a ať je těch pohárových zápasů co nejvíc.