st 2.5.2018
A-tým

Martin Šindelář: Sparta? Zatím můj vrchol

Byl to jeho šestý ligový duel proti pražské Spartě v životě. A v mnohém výjimečný. Martin Šindelář nejenže v sobotu porazil Spartu vůbec poprvé ve své kariéře, ale navíc jí dokázal vstřelit gól. A to se mu proti Letenským taky ještě nikdy nepodařilo. Jeho gól na 1:0 položil základ celkovému vítězství 3:2, jemuž aplaudovalo přes patnáct tisíc diváků.

Martine, prožil jste někdy na vlastní kůži krásnější zápas než ten sobotní?

Ne, nikdy. Tohle byl můj dosavadní vrchol. Já doufám, že moje kariéra bude ještě dlouhá a že tu sobotu překonám, ale doteď jsem tak skvělý zápas neodehrál. Silný soupeř, navíc Sparta, vítězství, vyprodaný stadion, to bylo něco skvělého.

Jak se vám před patnácti tisíci diváky hrálo?

Víte, tady nejde o to číslo. Tedy, jde, samozřejmě, ale podstatné je, kolik těch lidí fandí. Tady přijde patnáct tisíc lidí a z toho třináct a půl tisíce fandí, skanduje, povzbuzuje. To u nás nikde jinde nezažijete. Pamatuju si z Olomouce, že tam taky přijde spousta lidí třeba na Plzeň. Nechodí jich tam tolik, ale na atraktivního soupeře přijdou. Ale je tam ticho. Tady v Baníku je to něco úplně jiného.

Váš gól otevřel skóre zápasu. Věděl jste, že vám to do prostoru, do něhož jste nabíhal, Dyjan Carlos de Azevedo pošle?

Když jsem viděl, že to kope Carlos, byl jsem si skoro jistý. On to totiž nikdy dál než k první tyči nedokopne. (směje se) Něco podobného nám spolu vyšlo i v zápase s Plzní, tam to bylo z rohu. Když mi to teď v zápase proti Spartě poslal, první, co mě napadlo, bylo: Proč mi to nedává na hlavu? Naštěstí se mi to podařilo trefit i nohou.

Byl to těžký kop?

No hodně těžký! Ani nevím, jak jsem to tam tak trefil.

Vnímal jste ohlasy, které vítězství Baníku nad Spartou vyvolalo?

Postupně jsem je raději vnímat přestal, protože kromě těch radostných nebo třeba jen objektivních se objevilo hodně takových… jak bych to řekl? Zbytečných. Hlavně ta panika kolem Baryho (Milana Baroše) mi přišla zbytečná. Hodně ran rozdal, hodně jich taky schytal, ale všechno to byly férové souboje. Já chápu to, co se řeklo po utkání. Tam hrají roli emoce, druhý den to člověk vidí jinak. Ale ty další dny se toho podle mě řeklo a napsalo zbytečně moc. Bary je hráč, který nikdy nikoho nechtěl a nechce zranit. A taky si myslím, že kdybychom neporazili Spartu, ale třeba Bohemku, a průběh zápasu by byl stejný, už dávno by se o tom nepsalo.

Jak dlouho jste si vítězství nad Spartou sám pro sebe užíval?

Víte, jak dlouho? Přesně do chvíle, než jsem se poprvé podíval na tabulku. V tu chvíli si totiž uvědomíte situaci, v jaké jste. A ta naše je pořád vážná. A pro nás to znamená jediné. Zůstat s nohama na zemi a stejně, jak jsme se poprali se Spartou, poprat se i s ostatními soupeři, kteří nám v sezoně ještě zbývají. 

13
Roman
Potočný
21
Jiří
Klíma
33
Ondřej
Kukučka
9
David
Buchta
11
Nemanja
Kuzmanović
66
Denis
Granečný
5
Adam
Jánoš
24
Jan
Juroška
32
Lukáš
Budínský
22
Filip
Kaloč
19
David
Lischka
16
Jan
Laštůvka
8
Jaroslav
Harušťák
20
Jakub
Pokorný
4
Yira
Sor
25
Jiří
Fleišman
30
Viktor
Budinský
12
Radovan
Murin
6
Daniel
Tetour
77
Gigli
Ndefe
17
Muhammed
Sanneh
7
Ondřej
Chvěja
99
Ladislav
Almási
23
Jaroslav
Svozil
91
Dyjan Carlos
De Azevedo