V roli sportovního ředitele Baníku vstupuje do své druhé sezony. O té se říká, že bývá těžší než ta první. To si Marek Jankulovski uvědomuje a říká, že těžké období ho v Baníku teprve čeká. S kádrem, s nímž Baník do nové sezony vstupuje, je spokojen. A věří, že se jeho posílení projeví ve zlepšené produktivitě týmu.
Stojíme na prahu nové sezony, vraťme se ale ještě k té uplynulé, pro vás premiérové. Jaká z vašeho pohledu byla?
Byl to hektický rok. Pracovně mě to naplnilo, ale taky mi to vzalo hodně času. Proto jsem se po sezoně s rodinou rozhodoval, co dál. Cítím ale obrovskou podporu jak z rodiny, tak i v klubu. Cítil jsem, že klubu asi něco můžu dát, proto jsem se rozhodl pokračovat dál a dál se učit.
Asi můžeme prozradit, že jste sezonu prožíval hodně emotivně…
Ano, byly v tom emoce. Sám jsem si nemyslel, že mě to až tak vtáhne. Myslel jsem si, že už jsem něco ve fotbale zažil, ale během těch skoro čtyřiceti kol, které jsem v minulé sezoně proseděl na tribuně, jsem měl často problém emoce v sobě nějak udržet. Ale na druhou stranu, kdyby tam ty emoce nebyly, kdyby mě to s klukama v klubu nebavilo, asi bych dál nepokračoval.
Jak jste prožíval porážky jako hráč a jak je prožíváte nyní jako sportovní ředitel?
Jako hráč nad tím člověk nepřemýšlí. Je zklamaný, to ano, jde po zápase domů, ví, že od pondělí zase trénuje a v sobotu je další zápas. Teď snáším porážky mnohem hůř. A po každém zápase, který se nepovede, si to utkání večer pustím znovu, dívám se na chyby a říkám si, kde se co dalo udělat lépe. Nemyslel jsem si, že mě to tak semele. I moje žena kolikrát, když sedí vedle mě na tribuně, říká, že jsem blázen a že bych měl ty emoce zklidnit. To ona ale nikdy nepochopí, protože fotbal nehrála. (usměje se) Když se na to dívám z tribuny, odkud je to opravdu vidět lépe, kolikrát bych hráčům okamžitě vyčinil. Mám to tak v sobě, ale baví mě to. Baví mě být s hráči v kontaktu, baví mě být s nimi i na hřišti.
Pokud vám to služební povinnosti umožní, sledujete de facto každý trénink…
Někteří kluci jsou tím možná překvapení. Strávil jsem s nimi i herní soustředění v Rakousku. Pokud jsem na stadionu a čas mi to dovolí, je to pro mě užitečnější než sedět v kanceláři. Chci s nimi být v kontaktu, znát jejich problémy a být prostředníkem mezi nimi a nejvyšším vedením klubu.
Je faktem, že s výjimkou závěru sezony, kdy se mužstvu přestalo dařit, nicméně žádný výsledkový průšvih už mu v tabulce nehrozil, jste ještě žádné krizové období coby sportovní ředitel Baníku nezažil…
To je pravda. Teď jsem na to ale připraven. Jsem realista a ono to nemusí být v této sezoně tak, že budeme od prvního kola nahoře tak, jako jsme byli v minulé sezoně. Takže si myslím, že těžké chvíle teprve přijdou, nějaká krize určitě bude. Jsem na ni připravený a myslím si, že jsem udělal dobře, když jsem se rozhodl pokračovat dál.
Jaká byla z vašeho pohledu letošní letní přestávka ve srovnání s tou loňskou, do níž jste vlastně nastoupil jako manažerský nováček?
Samozřejmě byla úplně jiná. Když jsem nastoupil, spoustu věcí jsem nevěděl a teprve jsem se do práce zapojoval. Na všechno bylo málo času. Letos to bylo jiné. A už v zimě bylo jasné, na které posty budeme chtít přivést posily, měl jsem na to čas. Viděl jsem spoustu zápasů, proto věřím, že jsem nemířil vedle. Už minulý rok jsem říkal, že do Baníku nepřijde žádný hráč, kterého bych osobně neviděl hrát. A bude to tak, dokud v Baníku budu. To, že mi někdo hráče vychvaluje, protože chce, abychom ho v Baníku zkusili, to je mi do chvíle, než hráče uvidím sám, jedno.
Pokud se ohlédnete za rokem, který jste v Baníku strávil, udělal byste něco jinak?
Je mi jasné, že kádr, s nímž jsme vstupovali do jara, měl být silnější. I když jsme v té době nevěděli, do čeho jdeme. Jaká ta nadstavba bude, to nikdo dopředu nevěděl, teď už tu zkušenost máme. A proto dnes máme nějakých dvacet až dvaadvacet kvalitních hráčů. Když si třeba vezmu kraje zálohy, v minulé sezoně jsme měli nějaké dva tři hráče, dnes jich máme pět. A k tomu samozřejmě Martin Fillo, i když jsme z něj udělali beka. Ale je to samozřejmě pořád i záložník, takže na kraje zálohy dnes máme nějakých šest hráčů, kteří se o to budou muset porvat. Když už jsem se zmínil o Martinu Fillovi, musím říct, že se mi na něm moc líbí jeho přístup. On ví, že se od něj v minulé sezoně čekalo ví. Pracuje na sobě, chce to zlomit. Je první na hřišti, poslední odchází. Ví, že si na místě pravého obránce může prodloužit kariéru a já věřím, že se mu to podaří.
Věříte tedy, že Baník bude produktivnější, než v minulé sezoně?
Rozhodně ano. Dnes už nemůžeme říct, že nemáme útočníky, že nemáme kraje. Hráčů na to máme dost, teď jde jen o to přenést to na hřiště. Protože ti kluci dávat góly umí.
Jste tedy spokojen s kádrem, s nímž Baník vyrukuje do sezony?
Samozřejmě, jsem. Posunuli jsme to tam, kam jsme chtěli. Přestupové okno je ještě navíc otevřené a stát se může cokoli. Myslím si, že spokojený je i trenér, který dnes už nemá úzký kádr, jaký měl zejména na jaře. Navíc si myslím, že mužstvo je dobře namixované, jsou tu zkušení hráči, mladí hráči i ti v takovém tom dobrém středním fotbalovém věku.