Marek Jankulovski: Podzim zatím nad očekávání

Fotbalová liga má za sebou patnáct kol. Za normálních okolností bychom hovořili o polovině sezony, letošní sezona je však výjimečná. Poprvé uplatňuje svůj nový model, a tak jsme nyní pouze v polovině její základní části. I to je ale vhodný prostor pro sportovního ředitele Marka Jankulovského k tomu, aby prvních patnáct kol v podání Baníku Ostrava zhodnotil. I pro něj to ostatně bylo prvních patnáct kol ve funkci.

Polovina základní části sezony je tedy minulostí. Jak jste s tím, co v ní Baník předvedl, spokojený?

Spokojený jsem. Všichni víme, jak dopadla minulá sezona, teď máme po patnácti kolech 27 bodů. Jsme ve čtvrtfinále MOL cupu, postoupili jsme přes Plzeň. To si myslím, že je skvělá realita. Navíc jsme většinu zápasů, samozřejmě ne všechny, odehráli kvalitně. Jistě, některá utkání nám nevyšla, což se bohužel týká obou náročných slezských derby, jiná byla z naší strany naopak nadstandardní. Kdybychom dnes nebyli spokojeni, nebyli bychom soudní. Kdyby nám před sezonou, a zvláště po té předchozí, někdo řekl, že po patnáctém kole budeme mít 27 bodů a budeme pátí, že dovezeme tolik bodů z venku, všichni bychom byli nadšeni. Tím nechci říct, že vše je v naprostém pořádku. Není. V některých zápasech nám chyběla agresivita. A hned se to projevilo. Čím víc bodů máme, tím lépe se na nás soupeř připraví a o to to máme těžší. Ale to celkové hodnocení je v této chvíli pozitivní a nad očekávání.

Není čas přehodnotit předsezonní cíl, tedy umístění do desátého místa?

Možná, že fanoušci teď budou chtít slyšet něco jiného, ale já hrál fotbal spoustu let. Vím, jak to chodí a dobře vím, proč jsme na začátku sezony takový cíl stanovili. Tam kde jsme, jsme zaslouženě, to je třeba si říct. Ale ocitáme se teď pod stále větším tlakem. A nebude jednoduché se s tím vyrovnat. Bylo by teď předčasné na našem předsezonním prohlášení cokoliv měnit. Až si vyhodnotíme průběh zimní přípravy, to, jakým způsobem se podařilo kádr posílit, pak můžeme toto téma znovu otevřít.

Baník v létě přivedl tři hráče. Všichni tři jsou obvyklými členy základní sestavy…

To je pro mě nesmírně důležitý fakt. Všichni tři donesli do týmu kvalitu i chuť. Patrizio Stronati je dnes dokonce v reprezentaci. Charakter i kvalitu dokázali i Adam Jánoš s Danem Holzerem. Všechno jsou to navíc velice mladí kluci. Věřme, že v tomto trendu budeme pokračovat.

To znamená, že podobným stylem by chtěl Baník posílit i v zimě?

Platí, že kádr, se kterým jsme do sezony vstoupili, kvalitní je. Ale cítíme, že by v něm mělo být víc konkurence. Kromě toho nás na jaře poprvé čeká nadstavbová část. A je nutné být na ni dobře připraven. A zatřetí, posilovat bude i konkurence. To musíme reflektovat a nezůstat pokud možno pozadu. Takže určitě budeme chtít posílit. Na konkrétnější odpověď je ale ještě čas.

Bude Baník znovu upřednostňovat kvalitu před kvantitou?

Je to našim cílem. Pokud se to podaří, to zdůrazňuju, chtěli bychom do týmu přivést maximálně dva tři hráče, jejichž kvalita by měla být taková, aby byli schopni poprat se o základní sestavu.

Fanoušci si kromě výsledků a toho, jak si vedou posily, všímají i toho, jak se v klubu uplatňují odchovanci…

Ano a myslím si, že i v tomto ohledu můžeme být spokojeni. Poměrně značný prostor dostali bratři Šašinkové. Hlavně Ondra se stále učí a věřím, že s každým dalším zápasem ještě poroste. Je důležité, aby pochopil, že na sobě musí pořád hodně pracovat a že ta jeho kariéra teprve začíná. Kuba dostal toho prostoru méně než Ondra, ale i on tu důvěru splatil. Ukázal, že je to typ dravce, který na hřišti nechá všechno. A připsal si nějaké góly i asistence. Další dva odchovanci se nám vrátili a uplatnili se, to mluvím o Ziovi Stronatim a Danovi Holzerovi.

V kádru jsou i další…

Je tam samozřejmě i Denis Granečný, který té šance zatím tolik nedostal, ale musí prostě makat dál, aby v okamžiku, kdy ta šance přijde, ukázal, co v něm je. Je pravda, že levá strana nám šlape a dosavadních patnáct kol v podání Jirky Fleišmana bylo famózních. Pro mě to byl jeden z nejlepších hráčů podzimu. Což Denisovi jeho pozici neusnadnilo, ale on má jedinou možnost. Makat dál. Má to všechno před sebou a je jenom na něm, jaká bude jeho budoucnost. Do mužstva patří i mladý Filip Kaloč. Práce v A-mužstvu mu mnoho dá, i když ještě nastupuje za juniorku. Tohle je hráč, o kterém ještě v budoucnu uslyšíme.

Baník se po patnáctém kole těší aktuálně třetí nejvyšší domácí návštěvnosti v lize. Co tomu říkáte?

Jsem nadšený. Když jsem v létě do funkce nastupoval, cítil jsem ze strany fanoušků velké očekávání. A to se projevilo i v jejich zájmu. Je to něco fantastického. Nejenom v zápasech se Spartou nebo Slavií, případně s Plzní, ale i s ostatními týmy máme plný stadion. Spousta fanoušků za námi vyjíždí ven. Je to neskutečná podpora a fanoušci mají na našem současném umístění svou zásluhu.

Máte za sebou první půlrok ve funkci sportovního ředitele Baníku. Jak těžký půlrok to pro vás byl?

Hodně náročný. Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu. Člověk jde do něčeho, co musí teprve poznat, ale zároveň do toho od prvního dne dává své jméno. Uplynul půlrok a pořád je to pro mě všechno nové. Ta práce stojí spoustu času, spoustu sledování utkání, tréninků, spoustu komunikace. Dnes jsem rád, že jsem do toho šel. Je to pro mě obrovská zkušenost. Pořád platí, že jsem do toho šel na rok a po roce si vedení klubu vyhodnotí, jestli je s mou prací spokojeno. Ale pohltilo mě to, prožívám to, je v tom spousta emocí, každý úspěch i neúspěch hodně prožívám. Baví mě to.

Co vás v průběhu období, po které jste ve funkci, nejvíce potěšilo a co naopak zklamalo?

Zamrzel mě brzy po mém nástupu přístup jednoho hráče, který v určité chvíli upřednostnil sebe před Baníkem. Ale zároveň to pro mě byla i zkušenost a dodám, že tohoto druhu zcela ojedinělá. A co mě potěšilo? Výsledky. Hra. To, že mužstvo drží spolu. Ale třeba i to, že jsem si sednul s lidmi, s nimiž v Baníku pracuju a oni třeba nejsou tolik vidět. Vytvořil se tady tým lidí, kteří spolu drží. To je obrovsky důležité. Člověk se do práce těší a ví, že se může na druhého spolehnout. Z té party lidí, která v Baníku dnes pracuje, mám hrozně dobrý pocit a cítím se tu opravdu dobře. No a musím zmínit i majitele klubu, který má obrovské srdce a teď si to konečně vedle veškeré té práce taky trochu užívá. Od chvíle, kdy Baník koupil, zažil turbulentních dva a půl roku, stres ve druhé lize, pak zase stres, jestli se Baník zachrání, spoustu nervů, práce, vynaložených prostředků. A jsem za něj strašně rád, že teď mu Baník konečně dělá i radost.