Marek Havran: Svou hru musím zefektivnit

Ještě nedávno se o něm mluvilo jako o hráči baníkovské budoucnosti. MAREK HAVRAN ale předběhl dobu a už dnes patří mezi hráče, na něž Baník v zápasech CHANCE LIGY spoléhá. Sbírá prvoligové starty, je výrazný, a do toho stačil odchovanec baníkovské akademie před týdnem pomoct i devatenáctce v utkání UEFA Youth League proti Crvene zvezdě. V tom utkání jej fanoušci dokonce zvolili Hráčem zápasu. Cenu si převzal dnes.

Marku, proti FK Crvena zvezda jste odehrál jen poločas, fanoušky jste přesto výrazně zaujal. Tak moc, že vás zvolili Hráčem utkání. Co tomu říkáte?

Překvapilo mě to a potěšilo zároveň. Jsem za to ocenění rád, jen je mi líto, že jsem ten výsledek nedokázal otočit v náš prospěch, abychom zápas vyhráli. Skončilo to remízou a já jsem jednu šanci k tomu, abych dal gól, měl.

Úspěšně jste zvládl ošidný přechod z mládežnického fotbalu do dospělého. Jaké to bylo vrátit se na jeden poločas znovu k tomu dorosteneckému, byť na evropské úrovni?

Byl to zase návrat k něčemu staršímu, na co jsem býval zvyklý. Návrat k takovému, řeknu, trošku dětskému fotbalu. Ale musím říct, že to byl kvalitní zápas. S klukama se mi hrálo dobře a mělo to vysokou úroveň i intenzitu. Trenéři devatenáctky a A-týmu Baníku byli domluveni, že budu hrát jenom jeden poločas, abych byl stoprocentně nachystaný na zápas áčka v Plzni. A když přišla v zápase s Bělehradem přestávka a pro mě vlastně konec, říkal jsem trenérovi, že bych chtěl hrát ještě. Tak moc mě to bavilo a užíval jsem si to.

Bylo něco, co si musel při návratu do dorosteneckého fotbalu zpětně osvojit?

Nebylo to tak moc taktické, jako dospělý fotbal. Celé mi to přišlo fotbalovější, méně soubojů a důrazu, více hry, bylo to něco jiného.

Už nějakou dobu si zvykáte hrát před kulisou, která je tvořena několika tisíci fanoušky v ochozech. Přesto možná i vás příjemně zaskočila atmosféra, kterou v Havířově více než dvě tisícovky diváků dokázaly vytvořit…

Bylo to vlastně i pro mě něco nového, protože jsem nezažil, abych jako člen týmu dorostu hrál před tolika lidmi. Fanoušků tam byla hromada a atmosféra byla skvělá. A myslím, že na hřišti bylo vidět, jak moc to klukům pomáhá.

O tom, že přijde poměrně hodně fanoušků, se dopředu vědělo. Nebyli spoluhráči, kteří na to nejsou navyklí, před zápasem v kabině nervózní?

Kluci na mě působili sebevědomě. Věřili si. I když věděli, kolik tam bude lidí. A když se o tom mluvilo, cítil jsem, že se na to kluci těší.

Soupeř budil velký respekt, konečná remíza 0:0 byla vcelku lichotivá. I když vzhledem k průběhu zápasu zase tolik ne, zápas se dal vyhrát. Co po utkání převládalo v kabině? Úleva z remízy se silným protivníkem, nebo trocha zklamání z toho, že se nevyhrálo?

Z obojího něco. S výkonem, který tým podal, byli kluci spokojeni. Z toho jsme měli radost. Ale cítili jsme i zklamání z toho, že to mohlo dopadnout vítězně pro nás. I přesto, že své šance měl i soupeř.

Jaké má devatenáctka Baníku podle vás šance v bělehradské odvetě?

Bude to náročné, kluci budou muset jít nadoraz. Domácí prostředí Crvene zvezdě hodně pomůže. Ale já věřím, že tentokrát šance proměníme a vyhrajeme.

Hned po utkání jste ale musel přepnout do prvoligového módu a soustředit se na utkání v Plzni. Zápas výsledkově dobře nedopadl, nicméně výkonem Baník rozhodně zaujal. Jak jste to vnímal vy?

Musím říct, že se mi náš výkon v Plzni moc líbil. Už v prvním poločase, kdy jsem se na to díval z lavičky. Viděl jsem velkou změnu v nasazení a hráli jsme krásný fotbal. Měli jsme tam některé opravdu hezké kombinace. Ve druhém poločase jsme měli několik šancí, které jsme mohli proměnit. Mrzí mě, že z toho nebyla aspoň remíza, nebo že jsme to nedotáhli třeba i k vítězství, protože šance na to byly. Ale ten fotbal se mi moc líbil.

Po domácím utkání s Hradcem Králové, řekl David Planka, že cítí, že mužstvo si už sedá. Uplynul týden a mužstvo předvedlo výborný výkon v Plzni. Cítil jste to už jako výsledek trenérského působení Tomáše Galáska?

Určitě ano. Co jsme celý týden trénovali a co po nás chtěl, to na hřišti bylo. Souhlasím s Plankisem, že už si to sedá. Po taktické stránce i z hlediska toho, co od sebe čekáme my sami. Je to vidět a bude to lepší a lepší. Teď jde o to být efektivní a k předvedené hře přidat i výsledky.

Do utkání v Plzni jste nastoupil v průběhu druhé půle. A byl jste hodně vidět. V mezihře i v zakončení. Dostal jste se i do velké šance. Co vám chybělo k tomu, abyste na malém vápně dokázal usměrnil přihrávku Petra Jaroně do branky? Centimetr? Dva?

Lehce jsem se míče ještě dotknul, ale myslím, že jsem pozdě viděl ten balon, takže jsem pozdě vystartoval a pak mi centimetr chyběl. Fotbal je bohužel o centimetrech. Tohle mě mrzelo, protože jsem dostal opravdu krásný centr od Peti Jaroně. Chyběl kousek, škoda. Snad příště.

Cítíte se už v kabině áčka jako plnohodnotná součást týmu, nebo ještě převládá respekt ke spoluhráčům?

Pořád cítím respekt a pořád jsem vděčný za každou minutu, kterou na hřišti dostanu. Jsou to zkušenosti. Každým zápasem se snažím posouvat, protože první liga je taky dost o přemýšlení a na tom se snažím pracovat. Ke klukům, kteří to hrají už delší dobu, mám velký respekt a na trénincích se od nich učím.

Mladí hráči, jako jste vy, to mívají v kabině mezi zkušenějšími hráči těžké a nezřídka se sávají terčem legrácek i žertů sloužících k potěše těch starších. Zažíváte to taky?

Zažívám, ale paradoxně spíš od mladých kluků. Třeba od Ondry Kričfalušiho. A hodně do sebe rýpeme s Jakubem Pirou. V tom jsme na sebe docela přísní. Kabina je skvělá, kluci si rozumí a není tam nikdo, kdo by nějak nezdravě rýpal. To mám jenom s Kubou Pirou. Spolu to někdy až přeháníme.

Mluvil jste o respektu vůči zkušeným hráčům. Na hřišti z vás ale žádný přehnaný respekt cítit není, naopak si s míčem na noze počínáte velmi sebevědomě. Je to vaše vrozená vlastnost, nebo vás to někdo učí?

Snažím se s tímto způsobem hry ztotožnit. Musím hrát sebevědomě, je to potřeba. Mimo hřiště mám velký respekt i k hráčům soupeře, ale na hřišti, když dostanu míč, na tohle místo není. Naopak. Potřebuje ale svou hru ještě zefektivnit.

Baník teď čeká duel na Slavii. Je v silách týmu zopakovat výkon, který předvedl v Plzni?

Snažíme se předvádět tuto hru v každém utkání. Působit fotbalově, kombinačně. Takže určitě to zkusíme i na Slavii. A věřím, že výsledkově to teď vyjde v náš prospěch. Může se stát cokoliv, ale dáme do toho maximum, budeme hrát intenzivně, snažit se hrát kombinačně, tvořit si šance jako v Plzni. A budeme věřit, že budeme efektivnější a že to vyjde.