Svým návratem na hřiště a výkonem, který na něm v utkání s Duklou podal, vlastně ukázal, jak moc svému týmu po celou dobu svého zranění chyběl. MICHAL KOHÚT byl v sobotu bezesporu jedním z nejlepších hráčů Baníku, svůj výkon korunoval i gólem. A také fanoušci v aplikaci Chachar Pass jej svým hlasováním za Muže zápasu jednoznačně určili. Návrat jak se patří!
Michale, návrat do základní sestavy byl z vaší strany v každém případě povedený…
Hlavně vítězný. Teď nejde o to dívat se na nějaké osobní výkony. Potřebovali jsme vyhrát. Jakkoliv. Pěkný fotbal, škaredý fotbal, to je jedno. Potřebovali jsme získat tři body, to se povedlo, za to jsme všichni šťastní. Teď věříme, že tohle byl ten zápas, od kterého jsme se odrazili a budeme takhle vítězně dál pokračovat.
Co bylo pro úspěšný výsledkový obrat to zásadní?
Zásadní bylo dát nějaké góly. Pět zápasů v řadě se nám to nepovedlo. A chtěli jsme i neinkasovat. To se nakonec nepovedlo, ale tři góly jsme dali. Takže máme tři body.
Bylo znát, že vás v úvodu zápasu vzhledem k jeho důležitosti svazuje nervozita…
Začátek byl ještě jakž takž, ale od nějaké páté minuty do prvního gólu jsme byli opravdu zbytečně nervózní a v některých situacích neklidní. Na tom musíme určitě zapracovat. I když na druhou stranu, když jsme tam, kde jsme, nějaká nervozita k tomu asi patří.
V situaci, která předcházela vašemu gólu, už byla nervozita naopak zjevně pryč. Klička obránci, prudká přesná střela, gól…
Po prvním Kričfově gólu to ze spousty z nás opravdu spadlo. Pomohlo to klukům, pomohlo to i mně.
Projevila se úleva z vyhraného utkání po zápase v kabině?
Ano, projevila. Pět zápasů bez vstřeleného gólu, to není normální. O to větší radost pak v kabině byla.
Čím jste si ten dlouhý střelecký půst vysvětloval?
Pro mě je těžké tohle hodnotit. Nebyl jsem u toho na hřišti. S týmem v kabině ano, ale přímo s klukama u toho jsem nebyl. Přišlo mi, že jsme se nedostávali v tolika hráčích, kolik bylo třeba, do vápna. Na tom jsme v poslední době na trénincích hodně pracovali a v zápase s Duklou nás to odměnilo.
Možná se vrátil i důraz v šestnáctce. Ostatně gól z rohu i pozdější zvýšení na 3:0 v podání Jiřího Bouly, to byly góly, které byly především důsledkem důrazu ve vápně…
Ano. Většina lidi nás chválila za to, že hrajeme hezký fotbal, ale to je úplně k ničemu. Český fotbal je důraznější, do soubojů se prostě musí chodit. Tak jak to udělal Jirka Boula, nebo jak se to stalo u rohu před prvním gólem. O tom český fotbal je, zvláště teď v tomto počasí.
Jak těžké pro vás bylo nastoupit do základní sestavy s mnoha novými spoluhráči. Tým se za dobu, po kterou jste mu chyběl, hodně změnil...
Ano, bylo to v něčem složitější logicky. Mužstvo se obměnilo, přišli noví hráči, jsou jiní než kluci, kteří hráli předtím a odešli, nebo se zranili. Ale není moc času si na sebe nějak dlouze zvykat. Musíme se prostě co nejdřív sehrát, podávat výkony a získávat body. Ale myslím, že v zápase s Duklou už to bylo vidět.
Jak náročný byl týden před utkáním, který tým strávil na posledním místě tabulky?
To bylo nepříjemné. V kariéře jsem tohle ještě nezažil, abych se podíval na tabulku a můj tým byl na posledním místě. Nebylo mi nejlíp, když jsme se na to poslední místo zhoupli, ale na druhou stranu vím, jaká je v týmu Baníku kvalita. Určitě to není tým, který by se měl zachraňovat, hrát nějakou baráž nebo vůbec být v té poslední skupině.
V 54. minutě utkání jste šel ze hřiště. Bylo to nějak takto v původním plánu?
Bylo to tak plánováno. Že zkusíme poločas, a pak se uvidí. Tři měsíce jsem nehrál, v podstatě jsem ani netrénoval. Až ten poslední týden jsem odtrénoval naplno. Takže mi stačilo. Bylo to tak domluveno, aby se to zranění zase nějak neobnovilo.
Do konce podzimu chybí odehrát ještě dvě ligová utkání. S jakým bodovým ziskem budete spokojen?
Budeme spokojeni, když uděláme šest bodů. Teď se ale soustředíme na derby s Karvinou. To určitě chceme a musíme vyhrát. I kvůli fanouškům. Abychom jim poděkovali za to, že nás podporují i v těch časech, kdy nám to úplně nelepí. Takže teď Karviná, pak se budeme soustřeďovat na další zápas.