Má za sebou první mistrovský zápas v dresu Baníku. Zatím jen šedesát minut a za třetiligové béčko, ale i to je po sedmi měsících čekání velký krok kupředu. A hlavně, LADISLAV TAKÁCS po svém vystoupení v utkání v Blansku hlásí: Koleno drží, jsem připraven!
Jak jste se na hřišti po tak dlouhé době cítil?
Po sedmi měsících čekání jsem se na to utkání těšil. Nic mě na hřišti nebolelo, cítil jsem se dobře, žádná nejistota, balon mi nějak nepřekážel, myslím, že se to nějak podařilo zvládnout. Kluci hráli dobře, takže jsem se na místě stopera do nějakých těžkých situací ani nedostával, co přišlo, to se, myslím si, zvládlo.
Střídal jste už po šedesáti minutách...
Ale to bylo po dohodě s trenéry. Do toho zápasu jsem šel s tím, že po hodině půjdu dolů, takže to nebylo vynucené střídání. Je fakt, že mi pak asi čtyři lidi volali, když zjistili, že jsem šel po hodině dolů, protože se lekli, že něco není v pořádku. Zdraví ale drželo, i kondičně jsem se cítil dobře.
A je tedy vše v pořádku?
Klepu to na dřevo, koleno nebolí, nic neoteklo, chová se to, jak má, takže ano, vše je v pořádku.
V utkání s Hradcem Králové se bohužel vážně zranil Jaroslav Svozil. A David Lischka se vykartoval. Takže náhle existuje varianta, že vás trenér nasadí už do příštího utkání v Plzni. Určitě se zajímal o to, zda se cítíte připraven...
Ano, ve stručnosti tam taková konverzace proběhla. Jestli budu hrát, nebo ne, to mi trenér neřekl, na to je ještě brzy, ale ptal se mě, jak se po utkání v Blansku cítím a tak podobně.
Začít naostro po sedmi měsících zrovna v utkání v Plzni, to by nebyl úplně nejjednodušší start...
To možná ne, ale nemarodil jsem sedm měsíců proto, abych si pak vybíral, proti kterému soupeři se chci vrátit do sestavy. Pokud mě trenér určí, budu připraven. A že by to bylo v Plzni? Byla by to velká výzva, na kterou bych se těšil.
Čekat sedm měsíců na mistrovský start je nápor i na psychiku. Ulevilo se vám, když jste se konečně v Blansku ocitl na hřišti, a pak podruhé, když jste zjistil, že koleno drží?
To ještě ne. Nějaké uklidnění přišlo, ale ta opravdová zkouška, tou bude až prvoligový zápas. To je přece jen o dost něco jiného. Až tam, pokud se budu cítit dobře a koleno vydrží, mi spadne ten největší kámen ze srdce, že se to všechno povedlo a že jsem zase připraven hrát.