Tohle byla trefa do černého. Když Baník na začátku uplynulé sezony oznamoval příchod LADISLAVA ALMÁSIHO, málokdo tušil, o koho se jedná. Dnes, po roce stráveném v Baníku, zná jméno vytáhlého útočníka celá FORTUNA:LIGA. A začíná jej poznávat i fotbalový svět, protože Laco Almási se z Baníku dostal i do slovenské reprezentace. V Baníku nastřílel šestnáct gólů!
Sezona je za námi, Baník skončil pátý. Jak jste spokojen?
My jsme tu sezonu začali velmi dobře. Pak přišlo slabší jaro, které kdyby nebylo, asi bychom byli všichni spokojenější. Ale já si myslím, že páté místo není špatné. Škoda toho, že jsme neskončili čtvrtí, to bylo určitě v našich silách, ale páté místo není špatný výsledek. Myslím, že v příští sezoně to bude lepší.
Proč si to myslíte?
Protože v průběhu posledního roku přišlo do Baníku hodně hráčů, a to chce vždycky čas, než to začne lépe fungovat. Myslím si, že kádr je teď v Baníku dobrý, a že když se povede příprava a mužstvo se třeba jen vhodně doplní, že příští sezoně bude opravdu lepší.
Z vašich slov poněkud vyplývá, že svou budoucnost spojujete s Baníkem…
Řeknu to takto. V Baníku jsem šťastný, takže mé pokračování zde je variantou, kterou si určitě umím představit. Ale víte, jak to ve fotbale je. Věci se mění ze dne na den a nikdo neví, co bude zítra, co za týden, a už vůbec, co za měsíc.
Nastřílel jste šestnáct gólů. Je to výsledek, se kterým jste byl spokojen? Měl jste před sezonou, pokud jde o počet gólů, nějaký cíl?
Ano, zkraje sezony jsem si říkal, že kdybych nastřílel deset gólů, bude to super. A povedlo se šestnáct. S tím asi opravdu spokojený být můžu. Je to samozřejmě také zásluha trenérů, i kondičních trenérů, kteří mě na tu sezonu perfektně připravili, protože jsem se cítil fakt dobře.
Angažmá v Baníku vás posunulo i do slovenské reprezentace…
Ano, tohle je na tom vždycky to nejlepší, když ta pomoc funguje vzájemně. Baník mi určitě pomohl do reprezentace, já jsem zas šestnácti góly pomohl Baníku.
Góly jste začal v Baníku střílet relativně brzy po svém příchodu, ten první ligový hned ve druhém kole proti Zlínu. Jak dlouho vám trvalo, než jste pocítil, že jste se na českou ligu plně adaptoval?
Myslím, že nějakých pět možná šest zápasů mi to trvalo. Česká liga je náročná soutěž, takže pár týdnů to určitě potřebovalo. Po nějaké době jsem začal cítit, že už je to ono.
Jak moc jste pošilhával po titulu Krále ligových střelců?
Samozřejmě že jsem tu statistiku sledoval. Logicky chcete mít co nejvíce nastřílených gólů, protože to automaticky znamená i úspěch týmu. A kdybych řekl, že jsem si nepřál být nejlepším střelcem ligy, lhal bych, ale Jean-David Beauguel byl těžký soupeř, já jsem navíc na rozdíl od něj až na výjimky nezahrával penalty, takže to nakonec nevyšlo, ale myslím si, že na první sezonu to nebylo špatné. Zase věřím, že ta příští bude ještě lepší.
Když jste do Baníku přicházel, měl jste o ostravském klubu své informace, ale dnes jste bohatší o vlastní téměř roční zkušenost. Jaká tedy je?
O dost lepší, než jaké jsem měl informace. A to musím říct, že ty informace byly pozitivní. Věděl jsem, že Baník je už dnes zabezpečený klub, že má kvalitu a že má výborné fanoušky. Ale třeba ti fanoušci, ta kulisa, kterou vytvářejí, to je opravdu fantazie, a to je jedna z věcí, která předčila moje očekávání. Totéž musím říct o klubu. Baník je profesionální klub, který funguje naprosto špičkově. Jeden z nejlépe fungujících klubů ze všech, kde jsem působil. Pokud ne vůbec nejlepší.
Na který okamžik ze sezony, která právě skončila, vzpomínáte nejraději?
Asi na zápas v Olomouci. Podařilo se mi krátce před koncem vyrovnat na 1:1 a bylo to zrovna před tou tribunou, která byla plná našich fanoušků. To byl nezapomenutelný zážitek.