Že je Jaromír Nohavica vášnivým fanouškem Baníku Ostrava, je věc známá. Proto nepřekvapilo, že se Baník stal tématem krátkého rozhovoru, který Jaromír Nohavica poskytl Hitradiu Orion. Nabízíme vám celý rozhovor k přečtení.
Sezona ještě definitivně neskončila. Naopak, vyvrcholí v sobotu. Nicméně určitě jste Baník po celou sezonu až dosud sledoval…
Ano, letos jsem Baník sledoval velmi pozorně. Byl to zase velmi zajímavý ročník. I s tou nadstavbou. Klukům jsem přál. Jako ostatně celý život. Mrzí mě, že ten nejdůležitější zápas, nebo druhý nejdůležitější po finále MOL Cupu, nebudu moci sledovat naživo. Protože mám ve Varšavě v sobotu a v neděli krásné velké koncerty. Ale budu to sledovat přes internet a budu na dálku fandit.
Loni jste pro Baník uspořádal koncert za záchranu v lize. Bude letos následovat další takový?
Ano, my jsme se už loni setkali u mě v Heligonce. Zahrál jsem jim a řekl jsem ji, že když v této sezoně skončí do šestého místa, že pro ně a pro jejich krásné baby udělám v Heligonce koncert. Což stále platí. A ten cíl už je splněn, takže už si musíme jen domluvit termín. Ale to je taková naše soukromá záležitost pro pár lidí. Dvacet hráčů, pár funkcionářů a jejich baby.
Který zážitek máte s Baníkem nejvíce spjatý?
Bylo jich několik. Za ta dlouhá léta, za těch více než padesát let, co tam chodím. Bylo by to na dlouhé povídání, tak to jen tak vystřelím. Stýská se mi po atmosféře na Bazalech. To je ale i tím, že jsem staromilec. Bazaly pro mě navždy zůstanou legendou. Takto mi v paměti vyskakují zápasy s Bayernem, získané tituly, úžasná oslava titulu. Ale taky emotivní loučení s Bazaly, jak jsme chodili po hřišti a loučili jsme se s nimi. A stejně tak bych mohl vzpomenout na svou pohárovou cestu do Německa a tak by se dalo vzpomínat dále. Baník je součástí Ostravy a součástí mého srdce.
A který hráč je pro vás tím největším baníkovcem?
Na stará kolena jsem potkal člověka, který je pro mě s Baníkem spjatý asi nejvíc. I když jsem tam za ta dlouhá léta potkal spoustu zajímavých fotbalistů, i kamarádů. Třeba Karla Kulu, na kterého mám i soukromé vzpomínky, protože moje žena ho ve škole učila češtinu a výtvarku. A tak bych mohl vzpomínat dál, protože těch skvělých hráčů bylo opravdu hodně. Ale na stará kolena jsem v Baníku potkal takového, až bych skoro řekl svého syna. Milana Baroše. Má v sobě něco, co je neuvěřitelně silné, pevné, energické. Co vyjadřuje ten náš region, kde je Praha daleko a bůh vysoko. Milan tohle naplňuje možná víc, než si myslíme. A zůstane možná navždy nejslavnějším hráčem Baníku v jeho historii.
Baník bude mít zanedlouho sto let. Je pravdou, že součástí oslav bude i váš koncert?
V této chvíli mohu říct jediné. Že jsem přislíbil svou účast na případném velkém koncertu ke sto letům Baníku. Kdy ten koncert bude, jak to bude probíhat, to opravdu nevím. Jenom vím, že Baník bude mít sto let a pokud bude dělat ten velký koncert, je mojí prioritou, abych na něm byl a zazpíval na něm.