Po dlouhé době si na své konto připsal start v mistrovském utkání. Jan Juroška se konečně pozvolna vrací do hry. Po zranění kolene, dlouhé léčbě a rekonvalescenci nastoupil v neděli za B-tým v utkání s Velkým Meziříčím. Odehrál 84 minut, pomohl k vítězství Baníku 2:1 a vysloužil si pochvalu trenéra Tomáše Hejduška.
V neděli jste nastoupil po velmi dlouhé době. Předtím jste hrál naposledy 10. dubna proti Opavě. Jak jste se na hřišti , byť v třetiligovém utkání, po tak dlouhé době cítil?
Byl jsem hodně zvědavý, jak se budu cítit. Po tak dlouhé době. Ale bylo to docela v pohodě. Je jasné, že herní kondice mi chybí a budu ji ještě dohánět. Ale fyzicky jsem vydržel docela dlouho. Koleno drží, snad bude držet i dál, to je to hlavní. Už bych to nechtěl prožívat znovu, bylo to psychicky docela náročné.
Trenér Hejdušek po utkání s Velkým Meziříčím říkal, že jste vydržel kondičně déle, než jste před zápasem předpokládali. Překvapil jste v tom ohledu sám sebe?
To docela jo, ale moc bych to nepřeceňoval. První liga bude mít úplně jiné nároky.
Při návratech po takových problémech, jako je například vážné zranění kolene, se říká, že je důležité, jak to zvládne hlava...
Přesně tak. Proto jsem už moc stál o to, abych konečně hrál. Chtěl jsem vyzkoušet něco jiného než trénink. Člověk o tom pořád přemýšlí, pořád si říká, jestli to koleno vydrží, nedá vám to spát. Tak jsem si to konečně otestoval, koleno snad drží, v zápase vydrželo, ale to je pro psychiku hrozně důležité poznání.
S míčem jste si docela rozuměl, herní pauza na vás nebyla znát...
Řekněme, že jsem se s přibývajícím čase cítil lépe a lépe. Ideální to nebylo, to jsem cítil, ale asi ani být nemohlo.
Za jak dlouho budete připraven k ligovému utkání?
To nevím. Musím teď hlavně co nejvíce hrát. Možná dostanu nějaký prostor i v poháru, uvidíme. Pokud dostanu šanci hrát za béčko, budu rád. Ale liga je jinde, takže to ještě bude chtít čas, všechno to dohnat, abych byl připraven stoprocentně. Jak dlouho to ještě potrvá, neumím odhadnout. Přeju si, aby to bylo už brzy.