Stoper Jakub Pokorný vstřebává dojmy ze svého premiérového srazu s reprezentační jednadvacítkou. Odehrál poločas přípravného utkání proti Turecku (1:1) a 79 minut úvodního kvalifikačního duelu proti Bělorusku (1:1). S takovou porcí minut ani nepočítal. „Nečekal jsem, že bych si tolik zahrál,“ přiznal za pět dnů jednadvacetiletý rodák z Višňového u Znojma.
Věřil jste, že zasáhnete do obou zápasů?
Věříte vždycky, ale nečekal jsem to. Ony v tom byly trochu i okolnosti. V prvním utkání jsme hráli proti Turecku na dvě jedenáctky. Tam jsem odehrál poločas a moc jsem nepočítal, že bych nastoupil proti Bělorusku. Šury (Šural) se ale proti Bělorusku v úvodu bohužel zranil, takže to vyšlo, že jsem se tam dostal.
Liší se na fotbal na úrovni jednadvacítek od dvacítek či domácí ligy?
Takhle rychle podle dvou utkání to asi nejde porovnat. Když to třeba srovnám s dvacítkou a třeba s Holandskem, ti byli kvalitou úplně jinde. Samozřejmě se to bude lišit soupeř od soupeře a zápas od zápasu. Proti lize bych v tom velký rozdíl neviděl. V lize je fotbal určitě na vyšší úrovni co se týče důrazu. Konkrétně Turci na mě nějaký velký dojem neudělali, ale v úterý v kvalifikaci remizovali v Belgii. Bělorusové byli nepříjemní, agresivní, měli tam nějaké kluky, co hrávají za BATE Borisov. Špatný tým to nebyl.
Přesto muselo zavládnout zklamání, že jste o výhru přišli v nastavení.
Samozřejmě. Začátek se nám povedl. Pak tam nic moc do konce poločasu nebylo, ale ve druhé jsme klidně mohli utéct i na 3:0. Bohužel jsme šance neproměnili a oni v nastavení ze standardky srovnali. Je to samozřejmě pro nás zklamání takhle ztratit výhru, ale kvalifikace je na začátku.