Ve svém trenérském životopise má už několik štací v roli hlavního trenéra. V první lize vedl Jihlavu a Opavu. Nyní se Ivan Kopecký spokojil s rolí asistenta. Co ho k tomu vedlo? Jaká je spolupráce s Lubošem Kozlem? A jaký je Luboš Kozel šéf? O tom je následující rozhovor.
Máte zkušenosti s postem hlavního trenéra. Dokonce v první lize. Jaké to je přijmout znovu "jen" roli asistenta?
Tuhle otázku už jsem dostal několikrát. Samozřejmě, že jsem nad tím přemýšlel. Každý trenér má ambice být hlavním. A když už jím jednou jste, málokdy přemýšlíte o návratu na pozici asistenta. Jakmile se jednou stanete hlavním, je to pro vás určitá meta a chcete se posouvat dál. Jenomže mě oslovilo jméno Luboše Kozla a samozřejmě v kombinaci s ním i Baník Ostrava. Pochopil jsem, že Luboš Kozel je inspirativní trenér a práce s ním mě může posunout někam ještě dál. A o Baníku asi není třeba mluvit. Že je to dnes ambiciózní klub, který je zajímavým působištěm pro každého trenéra, asi není třeba zdůrazňovat. Takže jsem se rozhodl tuto nabídku přijmout.
Už vám spolupráce s Lubošem Kozlem poopravila některé názory, které jste do této chvíle zastával?
Každá debata vám může nějaký názor poopravit, proto člověk debatuje. A my se s Lubošem Kozlem samozřejmě bavíme. Řešíme tréninkový proces, způsob hry, útočnou fázi, obrannou fázi, všechno. Jsem opravdu rád, že jsem vedle něj. Luboš má zajímavé zkušenosti.
Jak velký rozdíl je mezi prací hlavního trenéra a asistenta?
Velký. Hlavní trenér je strůjcem všeho. Jak se co nastaví, jak co bude fungovat dál, týká se to celého týmu. Asistent trenéra dělá hlavnímu veškerý servis. Znám tu roli, asistentem trenéra jsem samozřejmě taky býval, takže vím, že asistent je v realizačním týmu od toho, aby hlavního trenéra bezezbytku respektoval.
Je podmínkou fungující spolupráce také stejný pohled na fotbal?
Odpovím takto. Je otázka, do jakého týmu přijdete. To není tak, že máte jeden názor na to, jak hrát, bez ohledu na tým, který máte k dispozici. A zrovna v Baníku jsou hráči, kteří jsou hodně zkušení a velmi kvalitní. To ví Luboš Kozel, vím to i já, takže není problém mít na věci když ne vždy stejný, tak aspoň podobný názor. Ano, můžu říct, že jsem v minulosti některé herní věci řešil jinak. Ať už v útočné fázi, ve výstavbě postupného útoku i v defenzivě. Proto je moc důležité, abychom spolu hodně mluvili, abych zejména já jako asistent měl co nejvíc prostoru v té komunikaci číst a záměrům hlavního trenéra maximálně porozumět. Luboš je hlavní trenér, má ve všem rozhodující slovo. A pokud mu chci být co nejvíce prospěšný, musím mu také co nejvíce rozumět, i v detailech. To je úděl každého asistenta.
Je Luboš Kozel náročný?
Je. A ne jen na mě. Na každého člena realizačního týmu. Je to detailista. Líbí se mi, že věci, které chceme přenést do zápasu, opravdu hodně trénujeme. Myslím si, že změny už jsou vidět. Hodně toho potřebujeme ještě zlepšit, ale já jsem přesvědčený, že to zlepšení bude vidět a ta práce přinese své ovoce.
Působí dojmem komunikativního trenéra, ale dokáže být přísný, že?
Každý má v sobě míru, která když přeteče, přijde razantnější reakce.
Cítíte, že vás práce s ním baví?
Cítím. Jsme spolu zatím krátce, vždyť jsou to snad tři týdny. Takže věřím, že až se ještě lépe poznáme, bude to ještě lepší.
Co soudíte o potenciálu týmu, který se nyní v Baníku sešel?
Děláme si o tom mužstvu obrázek v každém tréninku. Vyhodnocujeme jeho možnosti, vyhodnocujeme jeho potenciál i po taktické stránce. Jak po skupinové, tak po individuální. Já si myslím, že věci, které do mužstva nyní jakoby nově hustíme, jsou hráči schopni pochopit.
Jak dlouze spolu s Lubošem Kozlem po tréninku nebo po zápase debatujete?
Jak kdy. Mým úkolem je vycítit, kdy ten prostor pro debatu je a kdy Luboš nemá čas, protože si třeba připravuje trénink, nebo má nějakou jinou starost. Jako hlavní trenér jich má hodně. Takže za ním nechodím, abych tak řekl, každou chvíli, ale ten prostor samozřejmě přichází
Liga začíná v půlce února. Příprava je velmi krátká. Je dostatečně dlouhá na to, aby mužstvo vstřebalo změny, které mu váš trenérský tým ordinuje?
Luboš má nároky, které určitý čas samozřejmě potřebují. Způsob hry, který chce třeba v Baníku praktikovat, to opravdu nejde naučit během chvíle. Je v tom řada automatizmů a mechanizmů, které nemůžou fungovat hned, když na ně hráči nejsou zvyklí. Je fakt, že ta doba do startu jara je krátká, ale to mužstvo se každým tréninkem posouvá. Já si myslím, že té změny v herním projevu si lidé všimnou hned.