V Plzni se zranil, v Plzni se vrátil. David Lischka se téměř přesně po roce vrátil na ligový pažit a byl to úspěšný comeback. S Baníkem slavil výhru 2:1.
Zatímco v neděli opouštěl Doosan Arénu s partou jásajících spoluhráčů, před rokem to bylo úplně naopak. V utkání nadstavby si 18. května krátce po přestávce zranil zadní stehenní sval, musel střídat a tím začaly jeho dlouhé zdravotní peripetie, jejichž rezultátem byl celý rok bez prvoligového utkání.
„Bylo to opravdu strašně dlouhé. Ale když se v minulém kole vykartoval Chaly, říkal jsem si, že by mohla přijít moje šance. A hlavou mi proběhla i ta spojitost s tím loňským zápasem, kde to vlastně celé začalo. Jsem rád, že se to tak povedlo,“ řekl sedmadvacetiletý stoper Baníku.
S mužstvem už několik týdnů trénoval naplno a do zápasového tempa mu pomohly starty za druholigové béčko. „Sám jsem za béčko jít hrát chtěl, cítil jsem i zájem od trenéra, takže myslím, že jsme si pomohli navzájem. Přece jen ten zápas a trénink je něco úplně jiného. Byl jsem rád, že se můžu rozehrávat ve druhé lize, abych byl připravený, kdyby přišla šance v áčku jako teď,“ řekl David Lischka.
Příležitost brzy přišla. A hned v Plzni, v důležitém utkání o druhé místo. „Byla i lehká nervozita po tak dlouhé době, ale postupně to opadávalo. Celý tým mi pomohl. Náročnější byla určitě ta první půlka, Adu a Vydra jsou náběhové typy útočníků. Pak hráli více jednodušeji na dva vysoké útočníky, ale my byli kompaktní v boxu a poradili si s tím. Tím, že jsme hned dokázali odpovědět na jejich gól a brzo to i otočit, se nám hrálo navíc lépe,“ dodal David Lischka.