V působivých prostorách kodaňského stadionu Parken, který pojme takřka čtyřicet tisíc diváků, se DANIEL HOLZER při úterním večerním tréninku Baníku jako úplný novic necítil. Už si v tomto stánku totiž jednou zahrál. V roce 2017 čelil domácímu FC Kodaň s týmem Zlína. Ve středu v 19 hodin nastoupí na stejném místě proti stejnému soupeři v dresu Baníku. A věří, že na konci utkání bude mít důvod ke spokojenosti.
Co se vám při pohledu na impozantní kulisy stadionu z utkání, které jste zde absolvoval v roce 2017, vybaví jako první?
Jako první se mi vybaví fantastická atmosféra, která tady tehdy panovala. Díval jsem se zpětně, bylo tady tehdy nějakých šestnáct tisíc lidí. Byli jsme z toho tehdy všichni vyhukaní. Z té atmosféry, i z toho fotbalu. To mi asi z toho zápasu utkvělo v paměti nejvíc. Dnes už z toho stadionu až tak překvapený nejsem a doufám, že ani kluci nebudou.
V evropských pohárech jste nastoupil už do pětadvaceti utkání. Vesměs ale v dresech jiných klubů. Teď si v dresu Baníku, který je vašemu srdci nejblíže, po FC Urartu konečně zahrajete pohár proti velkému evropskému soupeři. Je tohle tedy ten vytoužený zápas, který jste chtěl ve své klubové kariéře odehrát?
Ano, tohle je ten zápas, na který jsem se těšil. Ale to všichni v klubu. Všichni teď můžou vidět krásný stadion, velký dánský klub. A až to zítra vypukne, myslím, že všichni, kdo to ještě nezažili, budou koukat, jak to chodí v zahraničí a ve velkých pohárových zápasech. I proto musím udělat všechno pro to, abychom přes Kodaň prošli a mohli si to užívat déle. A třeba i po celou sezonu.
Nejdůležitější asi bude tu atmosféru v prvních minutách zápasu ustát. Jak na to?
Souhlasím, že tohle je to nejdůležitější. Prostě se z toho nepodělat. Když jsem nad tímhle přemýšlel, vzpomněl jsem si na všechny ty velké zápasy, do kterých jsem už v minulosti nastoupil, ať už to bylo tady, nebo třeba na Fenerbahce. Tohle je základ. Ono je to tak, že přijdete na stadion, všichni na vás začnou pískat a bučet a vy se s tím tlakem prostě musíte srovnat. A stejně tak se budeme muset srovnat se soupeřem, který na nás bude chtít nastoupit ve velkém stylu, bude chtít od začátku dominovat. A my tohle musíme přežít a nesmíme se přitom bát hrát. A nesmíme z toho být vystrašení, protože když budeme hrát s otevřenou pusou a hledět na tribuny, jaké to tady je, pak nemáme šanci na úspěch.
To se snadno řekne. Ale jak na to?
Když vidíte tenhle trávník a celý ten stadion, tak kdy jindy ukázat, že ten fotbal umíme, než tady a teď? Takže doufám, že to tak zítra bude vypadat.
Co vás na současném týmu FC Kodaň zaujalo nejvíc?
Zaujalo mě to, že už je tu jen jeden hráč z toho týmu, proti kterému jsem tady v tom roce 2017 nastoupil. Střeďák Falk. A s ním vlastně ještě Denis Vavro. Jinak se to tady od té doby kompletně vyměnilo. Nějaké video už jsme viděli, něco si ještě detailněji budeme pouštět. Co k tomu říct? Hrajou opravdu dobře.
Vás zajímá především pravá strana sestavy FC Kodaň, že?
Oni oba ti jejich beci jsou dost ofenzivní. A oba krajní záložníci hrají hodně ve středu. Navádějí si to na střed, chodí do meziprostorů a těm bekům otevírají prostor. Oni na jednu stranu strašně chtějí prostrkávat míče do šestnáctky a hrát to středem, ale pak to tam zničehonic začnou hodně centrovat ze stran a chodí tam jeden míč za druhým.
Do Kodaně dorazí velký počet baníkovských fanoušků. Jak se na ně těšíte?
Těšíme se na ně všichni. Doufám, že se naši fanoušci minimálně vyrovnají těm na protější tribuně, to znamená těm domácím. I když to bude strašně těžké. Doufám ale, že jak naši fanoušci tak i my si to tu užijeme a přivezeme do Ostravy co nejlepší výsledek. Protože pokud by se nám to podařilo, a já pevně věřím, že jo, tak pak ta atmosféra v Ostravě může být ještě lepší než tady.