Po šesti ligových zápasech mlčící kolty Abdullahi Tanka znovu promluvily. Nigerijský expres v závěru sobotního zápasu v Hradci Králové dvěma góly otočil výsledek a protrhnul střeleckou smůlu, která ho v uplynulých týdnech provázela.
O utkání
Zahodil jsem nejen v Hradci, ale vůbec v poslední době spoustu šancí, vím to. Ale to se nám útočníkům ve fotbalovém životě prostě děje. Nesmíte se tím nechat srazit. Člověk se musí soustředit na tu další šanci, která přijde, a snažit se skórovat. Snažil jsem se na to nemyslet a věřil jsem, že ten gól zase dám. Nemyslím, že by mě to nějak ovlivňovalo. A musím tady poděkovat trenérům i spoluhráčům, že mi pořád věřili. Jsem rád, že jsem to takhle dnes mohl oplatit.
O souhře s Jiřím Klímou
Moc jsme se zatím na hřišti nepotkávali. Ale dnes nám to šlo. V závěru přišel do hry a nahrál mi na dva góly. Myslím, že jsme si rozuměli, takže věřím, že nám to takhle půjde i dále. Už jsem mu v šatně říkal, že ho za odměnu vezmu na večeři. (smích)
O zimních fotbalových podmínkách
Je to pro mě složité v tom, že jsem teprve druhou sezonu v Česku. Minulý rok jsem byl ve Varnsdorfu ve druhé lize, kde jsme končili o dost dříve. Tak je to pro mě něco úplně nového. Nikdy jsem v takových podmínkách nehrál. Není to úplně jednoduché, ale je to součást mé práce, kterou jsem chtěl vždy dělat. Snažím se na to zvyknout, co nejrychleji se tomu přizpůsobit.