Roman Skuhravý: Dostanu z hráčů maximum

V roli trenéra Baníku vedl ROMAN SKUHRAVÝ svůj tým do svého prvního utkání. Přípravného, ale z hlediska přínosu informací velmi důležitého. Nejen o tom ostatně po utkání mluvil.

Baník absolvoval první přípravný zápas...

Musím v první řadě pochválit Kroměříž. Není náhodou, že byla v jarní části jedním z nejlepších mužstev druhé ligy. Jsem šťastný, že jsme tento zápas mohli hrát. Pro mě je to absolutně první informace. Jsem tu krátce, navnímávám hráče, a že před sebou máme moc práce a zlepšování, to vím od prvního dne. Zápas ukázal to, že v mužstvu je zajímavá kreativita, ale chybí mu vášeň a zodpovědnost. Od prvního dne na tom pracujeme, ale mávnutím kouzelného proutku to nejde. Jsem rád, že tu informaci mám a že jsme to mohli absolvovat.

Co přesně máte tou vášní na mysli?

Touhu vyhrát. A ne zápas, ale souboj. Uvědomit si, v jaké prostoru se pohybuju. Jakým způsobem si vážíme míče mezi liniemi. V tom je ten začátek ve všech klubech, ve kterých jsem teď působil, hodně podobný. I když musím říct, že tady jsem čekal, že to bude jednodušší. Ale návyky u některých hráčů jsou tak zakořeněné, že to potřebuje chvilku času. Na obranu kluků musím říct, že celá ta změna, náročnost a k tomu počasí, není to pro ně úplně jednoduché. Jedeme zatím skoro bez pauzy v kuse. Ale jsem v tom náročný a chci být hned od začátku, protože bez náročnosti se nemáme možnost pohnout dopředu.

Už se mužstvo zbavilo psychické deky z minulé sezony?

Tohle bude mít, myslím si, hlubší kořeny. A je to vidět v sebevědomí s míčem. Nálada v mužstvu je skvělá, kluci opravdu pracujou, ale v tréninkovém procesu i teď v zápase jsem pak viděl, že si hráč raději dá dotek směrem dolů a myslí si, že je to bezpečnější. A ono je to naopak. Je tam pořád ještě to přemýšlení ve stylu neudělat chybu. Budu do hráčů tlačit opak a byl bych rád, aby se to měnilo rychlejším tempem, než se to zatím mění. Víte, já miluju český fotbal, čtu všechny články a strašně mi vadí, že pořád řešíme taktiku a neřešíme detail. A světový fotbal je dnes o dynamice, o prvním doteku, o kvalitě přihrávky, o vidění. A abyste mohl někam přihrávat, potřebujete nabídku. A ta pramení přesně z nastavení. Když nemáte nastavené tělo, nemůžete dobře bránit, ani útočit.

Utkání s Kroměříží se kvůli většímu vytížení všech hráčů hrálo na dva hodinové poločasy. Ty se od sebe poněkud lišily…

Někteří mí bývalí hráči, kteří jsou teď v Kroměříži, mi pak říkali: „Trenéra, vy jste hrál ze čtyřky?“ To bylo ale dáno čistě tím, že prostě nemáme stopery. Proto jsme šli na čtyřku a chtěl jsem to tak vidět. Protože mám třeba obrovský problém se Siňavským a s tím, jak hraje z absolutní šířky. Musím mu teď s baseballkou vysvětlit, že takhle už se fotbal dávno nehraje. Takže i proto jsme hráli ze čtyřky, protože to je jeho vysněná pozice. Druhý poločas byl v organizaci, kterou trénujeme, z mého pohledu lepší. Ale nepřeceňuju to, protože soupeř to, myslím, udělal přesně obráceně. Do prvního poločasu nasadil zkušenější obranu. I když my měli i v prvním poločase skvělé věci, ale to je právě ten detail. V tom zakončování, přepínání a zodpovědnosti. Nicméně jsem spokojený, že jsme se nikdo nezranili, že jsme absolvovali sto dvacet minut. A zítra jdeme zase trénovat.

Takže vaší výchozí formací bude trojka vzadu?

To už se tak dnes nedá říct. Sleduju trendy. Víte, že před třemi lety byl daleko preferovanější tříobráncový systém, dnes týmy přecházejí na 4 – 1 – 3 – 2. Ono je to pořád pět – pět, ale je to o tom, kolik hráčů máte ve výstavbě, kolik v přechodu, jakým způsobem dokážete doplňovat útok. Pravda je taková, že bych byl rád, kdybychom mohli hrát se třemi stopery. Snažíme se na trhu tuto pozici sehnat. A věřte mi, že děláme až neuvěřitelné věci a nedaří se nám to.

Na jakou pozici sháníte spolu se sportovním vedením klubu posily?

Stopera a šestku. Ne že bychom tady neměli kvalitu, ale chybí nám somatotyp. To mužstvo z toho pohledu není dobře poskládané. Silová složka dnes vládne po celém světě. Když se podíváte na Guardiolu, tak ten z původní sestavy, kdy měl v týmu osm malých a dva velké hráče, za pět let je z toho poměr pět ku pěti. Třeba i Francouzi, kteří hrají skvěle na šampionátu, mají tu pětici vzadu do defenzivy skvěle poskládanou.

Znervózňuje vás fakt, že zatím v mužstvu nemáte posilu zvenčí?

Vůbec. Já vím, co pro to ten klub dělá. My opravdu nespíme. Voláme, koukáme kolem, prosíme, ale doba je taková, že částky za ty hráče jsou někdy až obludné. A já respektuju to, že majitel řekne, že taková a taková částka je prostě strop toho, co můžeme dát. Je to absolutně transparentní a férové. Ale věřím, že i s tímto mužstvem budeme připraveni. Na co to bude stačit, ukáže samotná soutěž. Z hráčů, kteří tu jsou, vytřískám maximum. I když, jak už jsme řekli, změnit návyky u hráčů, kteří mají tři sta padesát startů, to chce chvíli času. Proto jsem ale do Baníku šel. Je to brutální výzva. Vím ale, co jsem pro to, abych mohl být v klubu, který má takové zázemí a takové lidi, všechno udělal. Takové podmínky k tréninkovému procesu jsem ještě nikdy neměl.

Spekulovalo se o příchodu Marcela Čermáka…

Řeknu zcela otevřeně, že hráče této typologie v mužstvu máme. Proto v tomto klubu minimálně se mnou toto jméno nekonzultoval. My cílíme na úplně jiný somatotyp. Takový hráč na trhu v Česku ale neexistuje. Možná jeden, jinak je to ale pod smlouvou. Musíme proto hledat jinde, ač bychom rádi hráli s českými a slovenskými hráči. Ale hráč na pozici takové silné a zároveň fotbalové šestky tady není. Možná ale, pokud seženeme stopera, mohl by to v budoucnu hrát Nogha. Ten na mě udělat obrovský dojem a věřím, že zrovna on bude pro mužstvo velmi zajímavou posilou.

Jak se vám líbí Vít Škrkoň, který se proti Kroměříži gólově prosadil?

Strašně se mi líbí. Dělali jsme všechno, aby Víťa v Baníku zůstal. Je to pro mě výzva, protože málokdy se vám dostane do rukou hráč, který má v jeho věku charakter i dovednosti. Potřebujeme zamakat na jeho fyzičce, to je jasná věc, ale jinak mám až husí kůži, když ho vidím v tréninku, jak umí proměňovat i v těžkých situacích. S tím se ale musíte narodit. To se nedá naučit. I teď v tom utkání s Kroměříží byl u toho svého gólu přesně tam, kde být měl. V prvním poločase jsme měli podobnou situaci, ale tam nám krok chyběl. A to je přesně ono.

Šance měl i Václav Jurečka…

Václava jsem dva roky trénoval, s tím to bude jednoduché. Václav moc dobře chápe, že musí přidat a tu deku shodit. Vůbec ale nepochybuju o tom, že Venca bude pro mužstvo důležitým hráčem.

Už máte představu o tom, jakým způsobem zúžíte kádr pro soustředění v Polsku?

Zatím to vypadá, že mladí hráči se udrží všichni. Tréninkový proces a tato zkušenost je pro ně teď klíčová. Máme ale v hlavě dvě tři jména hráčů, kteří už by s námi na soustředění jet nemuseli, protože v klubu dlouhodobě nevyužili příležitost, kterou měli.

Zmínil jste mladé hráče, jak se vám v utkání s Kroměříží líbili?

Všichni si myslí, že mají brutální potenciál. Ano, mají ho, ale mají taky spoustu chyb. Jednou z nich je, že hrají na spoustu doteků. To se týká všech. Pokud to nezmění, budou to mít ve velkém fotbale těžší. Dnes to bylo vidět třeba u Dvořáčka, který až začne vidět více možností, může to být velmi zajímavý hráč.