Martin Chlumecký: Baník předčil má očekávání!

Do Baníku přišel z Teplic. Především jako stoper, svůj první přípravný zápas v ostravském dresu proti Kisvárdě odehrál MARTIN CHLUMECKÝ jako levý obránce. A ukázal, co se vědělo. Že i na tomto postu umí. Jak si Martin Chlumecký na Baník zvyká? Za jaký jej považoval a co o něm nyní zjistil? Dozvíte se v následujícím rozhovoru.

Máte za sebou první přípravný zápas v dresu Baníku. Jaký z vašeho pohledu byl?

Hodnotil bych ho spíš pozitivně. Vyhráli jsme 1:0, což je proti kvalitnímu soupeři dobrý výsledek. I vzhledem k sestavě, se kterou jsme do toho šli. Byla v ní spousta mladých kluků a odehráli jsme velmi dobrý zápas. To mě v pozitivním smyslu překvapilo. Ale vždycky to může být lepší. Jak individuálně, tak týmově. Soupeř byl přece jen víc na míči. My jsme ale hráli dobře odzadu do rychlých protiútoků, a to nás odměnilo nulou vzadu a vítězstvím.

O vás se ví, že umíte zahrát na místě stopera i levého beka. Proto o vás ostatně Baník usiloval. Přesto, nezaskočilo vás trochu, když jste se dozvěděl, že v prvním utkání začnete jako levý bek? Jste přece jenom více stoper.

Vybírat si nemůžu, nebudu, ani nechci. Je pravda, že víc zápasu jsem odehrál na stoperu, ale levý bek mi nevadí. Ale ano, trošičku obavy jsem z toho měl. Přece jen to byl první zápas, nový tým, těžký soupeř. Hráli jsme v téhle kombinované sestavě spolu poprvé. Ale cítil jsem se dobře. Kluci, i ti šikovní mladí, plnili, co po nás trenér chtěl, takže bych řekl, že to dopadlo po všech stránkách slušně.

Na hřišti jste ale působil jistě, žádný záchvěv nervozity…

Už jsem přece jen nějaké ty první zápasy v nových působištích odehrál. Takže nervozita úplně ne. Spíš šlo o to, že jsem o tom před zápasem víc přemýšlel. Že beka jsem delší čas nehrál. Takže jsem nevěděl, co od toho čekat. Ale nějaké návyky mám, mluvil jsem před zápasem s trenérem a na hřišti už to nějak fungovalo.

Hrál jste vedl mladého Jaroslava Harušťáka, který hrál levého stopera. Jak mezi vámi fungovala spolupráce?

Jarda je mladý kluk, je mu nějakých dvacet let, pokud se nepletu, takže i když on hrál stopera a já beka, spíš jsem mluvil já na něj než on na mě, ale beru to tak, že mám víc zkušeností než v této chvíli on, takže jsem se mu snažil na hřišti pomoct. A vyhověli jsme si. Tím, že jsme spolu takhle hráli poprvé, kladl jsem na tu komunikaci větší důraz než normálně. A vzájemně jsme si pomohli a myslím, že to fungovalo.

V Baníku už jste několik dní. Jak se vám v něm líbí?

Upřímně? Já nečekal, že Baník je dnes takový klub, jaký je a jak jsem ho teď poznal. Věděl jsem a říkal jsem to při příchodu, že vím, že jdu do velkého klubu, který patří mezi ty top v Česku, ale skutečnost na mě udělala ještě lepší dojem, než co jsem čekal. Zázemí, to, jak to funguje, lidi v klubu, kvalita kádru, úroveň všeho. A to jsem ještě nepoznal fanoušky, o kterých se v souvislosti s Baníkem mluví nejvíc. I když už jsem taky leccos pochytil, ale na to se můžu zatím jen těšit. Ale jak říkám, věděl jsem, že jdu do dobrého klubu, ale co jsem tady poznal, předčilo mé očekávání.

Překvapila vás i kvalita baníkovského kádru?

O tom jsem už trochu mluvil před chvílí, když jsem říkal, že na to, že jsme hráli v kombinované sestavě, jsme odehráli proti Kisvárdě fakt solidní zápas. Tady je nějakých dvacet hráčů plus čtyři pět mladých kluků z béčka a všichni jsou tak dobří a mají evidentně kvalitu na to, aby v A-týmu mohli být. Takže kvalita kádru je určitě větší, než co jsem doposud zažil. Na druhou stranu, s tím jsem do toho šel. To jsem věděl a počítal jsem s tím, že jdu do lepšího.

Během své kariéry už jste se poznal s řadou trenérů. Jaký je ve vašich očích Ondřej Smetana?

Je to relativně mladý trenér, vždyť ještě nedávno sám hrával. Je hodně náročný a ambiciózní. Ale zároveň má k hráčům lidštější přístup, protože ví, jak se hráč cítí a co potřebuje. Říká věci úplně narovinu, jak jsou, to se mi líbí. Hodně si zakládá na disciplíně a je vidět, že se mu to vyplácí, protože kabina fakt funguje.

Jak na vás působí složení realizačního týmu Baníku? Tvoří jej trenéři, kteří všichni jako hráči něčeho dosáhli. Ondřej Smetana byl kvalitní ligový útočník, velmi nadějnou a možná i hvězdnou kariéru Jana Baránka přervalo zranění, o Tomáši Galáskovi ani nemusíme mluvit, a také Vít Baránek byl velmi dobrý ligový gólman…

Tohle je pro hráče vždycky super, když jsou v něm takové persony nebo ikony. Jednak to obvykle skvěle stmelí partu, jednak prostě pracujete s někým, o kom víte, že to fakt někam dotáhl, a to nemluvím o mladých klucích, pro které jsou tihle trenéři úplné ikony.

Tomáš Galásek byl členem té ikonické reprezentační party Karla Brücknera, která patřila svého času mezi absolutní světovou špičku. Jak prožíváte fakt, že s ním nyní můžete úzce spolupracovat?

No, zrovna předevčírem jsem se s ním o tom bavil. Říkal jsem mu, že si ho pamatuju z televize, když jsem nároďák sledoval. Pamatuju si ho jako jednoho z klíčových hráčů toho tehdejšího reprezentačního týmu. Je moc hezké mít teď tu možnost být mu takhle nablízku a pochytávat zkušenosti i od něj. On je navíc pořád pozitivní a dobře naladěný. Je strašně důležité, když v tom týmu někdo takový je a když je to třeba pravá ruka trenéra, jako je tady Tomáš Galásek. Protože samozřejmě přicházejí i vážné chvíle, různé negativní jevy a situace. A on se to vždycky snaží hodit do pozitivna. Je super, když někdo takový, jako je on, v tom realizačním týmu je. Tady cítím, že to funguje opravdu dobře.

Jak jste zapadl do týmu? S kým jste na soustředění v Turecku na pokoji?

S Jirkou Boulou. Přišli jsme do Baníku zároveň, takže jsme spolu nějakou dobu bydleli i v Ostravě na hotelu. Ale kluků tady znám dost, protože s některými z nich jsem se potkal už v mládežnických reprezentacích. A třeba Jirkovi Fleišmanovi jsem v Liberci ještě pomalu podával balony.

Což vám on při jeho veselé a upřímné povaze jistě rád s gustem připomněl, že?

(smích) No, bavili jsme se o tom. Pamatuje si mě. On už byl v Liberci docela zkušený mazák, když jsem s nimi já začal aspoň sem tam trénovat. Ale je na mě hodný. (směje se) Ale obecně musím říct, že tady ta parta je takový fajn a není tu nikdo, kdo by mi nějak nesedl nebo s kým bych se nebavil. Jsem tu chvíli, takže jasně že mám třeba k někomu blíž, ale žádný problém tady nemám a jsem rád, že tady jsem.