Luboš Kozel: Komplikace nás stmelily

Kvůli nemoci svému týmu tentokrát na lavičce scházel, veškerá klíčová rozhodnutí, která zápasu v Příbrami předcházela a která jej také provázela, však učinil on. Navzdory své fyzické nepřítomnosti byl trenér Luboš Kozel s mužstvem v neustálém úzkém propojení. Jak přesně probíhala komunikace mezi ním a týmem, jak se klíčová rozhodnutí na dálku rodila, o tom jsme si s trenérem Lubošem Kozlem popovídali.

Přestože bylo v týdnu před utkáním víceméně jasné, že vás nemoc do zápasu nepustí, dlouho se nevědělo, kdo vlastně mužstvo do utkání povede...

Ano. Až v pátek ráno totiž testy prokázaly výskyt onemocnění také u asistenta Ivana Kopeckého, takže až v tu chvíli bylo definitivně jasné, že tým povede Ondra Smetana. My jsme s tou variantou ale dopředu počítali a Ondru jsme na to, že taková situace může nastat, připravovali. Takže zaskočeni jsme tím nebyli.

Rozhodující slovo při určování sestavy pro duel v Příbrami jste měl vy. Jak těžké to pro vás bylo, když jste neměl možnost mužstvo sledovat na trénincích?

Fyzicky jsem sice na trénincích být nemohl, ale tréninky jsme natáčeli a já jsem díky tomu dvě hodiny po každé jednotce mohl trénink na videu podrobně analyzovat. Což se také dělo. Takže přehled o tom, jak hráči na tréninku pracovali a jak vypadali, jsem měl. Samozřejmě, že to nebyla komfortní situace, ale bylo na nás, jak si s tím poradíme, protože bylo nutné vymyslet konkrétní nácviky pro utkání s Příbramí, standardní i jiné herní situace. Povedlo se to, za to musím poděkovat jak Ondrovi Smetanovi, tak i hráčům, kteří mu byli svou aktivitou hodně nápomocni. Svou roli snad sehrálo i to, že i videopřípravu jsme absolvovali díky telefonickému spojení spolu.

Problémy ovšem nekončily absencí trenérů. Onemocněli oba gólmani. Jak těžké bylo rozhodnout, že chytat půjde mladý Radovan Murin?

Vůbec to nebylo těžké. Rado s námi trénuje, chytal i v přátelských zápasech, nedostal v nich ještě ani gól, takže rozhodnutí bylo jednoznačné. Nač bychom měli v týmu mladého gólmana, v jehož perspektivu věříme, kdybychom mu v takové situaci tu šanci nedali? Věřil jsem, že zápas zvládne a když jsem od prvních minut viděl, jak na hřišti působil klidně, žádné obavy jsem neměl. Nešla na něj sice žádná střela, ale velmi dobře se popasoval s rozehrávkou i se vším ostatním, co musel během utkání řešit.

Další komplikace nastala v pátek, kdy se ukázalo, že do utkání nebude moci zasáhnout ani Jiří Fleišman, s nímž se ještě ve čtvrtek počítalo pro základní sestavu, že?

To samozřejmě komplikace byla. Nejen kvůli herním kvalitám Jirky Fleišmana. On má taky důležitou úlohu při standardních situacích, hodně jich sám zahrává, to jsme museli den ze dne vyřešit. Horší situace ale nastala v okamžiku, kdy se zdálo, že k dispozici nebude ani Dan Holzer. Hnul si se zády a zdálo se, že to nepůjde. A to už by bylo v součtu s absencí Jirky Fleišmana velká ztráta. Dan do Příbrami odjel, ale celou cestu v autobuse proležel. Moc si cením toho, že se rozhodl do zápasu pod injekcemi nakonec jít. Nebyla to pro něj vůbec jednoduchá situace, nikdo nevěděl, v jakém stavu je. Odmakal to a mužstvu tím velmi pomohl.

Zápas vydatně ovlivnila brzká červená karta. Baník hrál od 4. minuty přesilovku, ale nějaký čas trvalo, než se s ní dokázal řádně popasovat...

Byla to situace, s níž jsme samozřejmě nemohli počítat. Šli jsme do zápasu s nějakým plánem, jak soupeře postupně eliminovat, vše se mělo nějak vyvíjet, měli jsme předběžně naplánovaná i střídání. A ve 4. minutě se všechno úplně změnilo. Příbram přišla o hráče, zatáhla se před svou šestnáctku a my jsme měli na hřišti sestavu, která samozřejmě pro tento způsob hry úplně ideální nebyla. I tak ale odvedla kus práce, z níž jsme ve druhém poločase těžili. I když jsme se do šance v prvním poločase dostávali velmi složitě, neustále jsme měli míč, nutili jsme soupeře běhat bez míče, což je velmi náročné a únava se musela dostavit. Ve druhém poločase jsme i za tuto odvedenou práci z první půle sklidili ovoce.

Jak vlastně probíhala komuninace mezi vámi a mužstvem, potažmo realizačním týmem během utkání?  

Pomohl nám i ředitel klubu Michal Bělák, který posílil realizační tým na lavičce. Nechtěli jsme Ondru Smetanu, Iva Staše i další členy toho provizorního realizáku zatěžovat ještě tím, že budou se mnou telefonovat. Měli těch úkolů na lavičce i tak hodně. Proto šel pomoci i Michal Bělák, s nímž jsem byl ve velmi častém telefonickém spojení a který všechny mé poznatky a pokyny výborně filtroval dále. Později jsem se podíval do telefonu a zjistil jsem, že jsme si volali celkem 32krát! Občas nám situaci komplikovalo i to zpoždění, které televizní streamy mají. Ve druhé půli jsme si třeba zavolali, domlouval jsem na základě toho, co jsem viděl v televizi, další postup, a do toho mi Michal Bělák zahlásil, že jsme zrovna dali gól. Což já nevěděl, protože v televizi ten gól přišel až za nějakých dvacet sekund. Bylo to docela zajímavé, ale zvládli jsme to.

Jak probíhaly vaše úvahy o střídání? Trenér Ondřej Smetana po utkání řekl, že o nasazení Tomáše Zajíce o pauze se rozhodlo až na poslední chvíli.

Už během prvního poločasu jsme samozřejmě zvažovali střídání, věděli jsme , že chceme dostat do hry Pepeho Menu. Nakonec jsme se rozhodli střídat až o přestávce a jak jsem řekl, ta sestava, která byla na hřišti v prvním poločase, odvedla práci, z níž jsme pak po přestávce těžili. O pauze jsme zvažovali, kolik hráčů vystřídat. Řešili jsme, jestli dva, nebo tři. Protože při výměně tří hráčů už bychom si nechali na druhý poločas jen dvě střídání, což bylo jisté riziko. Nakonec jsme rozhodli vystřídat tři hráče, čímž došlo i na Tomáše Zajíce, který by jinak do zápasu šel také, jen ale o něco později. Tím, že jsme ho nasadili o přestávce, jsme kromě Filipa Kaloče stáhli i dalšího vysokého hráče Tijaniho. Což bylo vzhledem k defenzivním úkolům taky nutné zvážit. Ale rozhodli jsme se a vyplatilo se.

Co říkáte způsobu, jakým Tomáš Zajíc vstřelil svůj druhý gól v utkání, kterým zvýšil na 3:0?

Byl to krásný gól, samozřejmě. Asi jsem nebyl jediný, koho Tomáš překvapil. V trénincích to mívá v takových vlnách, Někdy mu to tam padá, jindy ne. A teď zrovna měl období, kdy mu to tam moc nepadalo. A povedlo se mu dát takový parádní gól. Je to jen dobře, tohle  mu rozhodně pomůže. Stejně tak věřím, že i Romanu Potočnému pomůže gól, který vstřelil. Je dobře, že jsme se s tímhle zápasem dokázali vyrovnat navzdory všemu, co nás před ním potkalo. Musím poděkovat hráčům, realizačnímu týmu i Michalu Bělákovi za velkou pomoc. Cítil jsem, jak nás ta situace stmelila a jak v ní všichni táhneme za jeden provaz. To bylo příjemné zjištění a myslím, že i pro budoucí úspěchy Baníku velmi důležité.