Karel Pojezný: Můj první gól? Jen tak jsem kopl do míče

Jak lépe si načasovat první vstřelený ligový gól v životě než třeba dva dny před své vlastní narozeniny? Takhle přesně to udělal stoper Baníku Karel Pojezný. V sobotu v Teplicích zažil svou první prvoligovou gólovou radost, v pondělí oslavil své třiadvacáté narozeniny. S dárkem si vlastně nikdo z jeho blízkých už nemusel dělat starost, ten nejlepší si stoper Baníku s dvoudenním předstihem nadělil sám.

Když dá svou první ligovou branku v životě útočník, obvykle to pro něj znamená velký přelom v kariéře a naději, že brzy budou následovat další gólové trefy. Co ale znamená první ligový gól pro stopera? 

Pro stopera, tak to aspoň vnímám já, je to nadstandard. A velký zážitek, aspoň pro mě byl. Jasně, obránce je na hřišti především proto, aby bránil, ale každý tým má nějakého obránce, který góly s nějakou menší či větší pravidelností dává. U nás to umí třeba Michal Frydrych, Olomouc má Pokorného. A člověk to vidí a taky to chce dokázat. A teď už si můžu i já říct, že se mi to podařilo a Baníku že jsem něčím přispěl.

Jak jste si svůj první ligový gól v životě představoval?

No, trochu jinak, než jaký nakonec byl. Třeba takový, jaký dal třeba Ewe. Trefit to o tyč do šibenice! Protože ten Eweho gól si lidi budou pamatovat ještě hodně dlouho. Ale jasně, je to zkrátka gól, platí stejně, třeba si i ten můj budou lidi nějakou dobu pamatovat. Já na něj nezapomenu nikdy. A až budu někdy někomu vyprávět, jaký můj první gól byl, trochu si ho přikreslím.

Byl jste si hned jistý, že bude platit? Přece jen kolem něj byly určité nejasnosti a váhání s uznáním...

Právě že ne. Ono to vlastně bylo tak, že já si v první chvíli myslel, že to faul na gólmana možná byl, takže jsem do toho míče jenom tak kopnul, aby to Teplice rychle nerozehrály. A ono to spadlo do brány, všichni kluci se kolem mě začali radovat, rozhodčí ukázal na střed a já si říkám: dobrý, dal jsem gól! (směje se)

Umím si představit, že jste si v kabině leccos vyslechl…

To máte pravdu. Třeba Honza Juroška říkal, že se z toho po…, víte co. Že když už i já jsem dal gól, tak že on končí s fotbalem.

Baník vstřelil v Teplicích tři góly. O tom vašem se po utkání paradoxně mluvilo tak nějak méně, než o trefách Davida Buchty a té Ewertonově. Nezamrzelo to?

Já vím. Baník vstřelil v Teplicích tři góly, dva krásné, a ten můj. (směje se) Zas ale nemůžu mít všechno, něco musím nechat i klukům.

Nicméně v Teplicích jste to střelecky protrhnul, takže další gól od vás mohou fanoušci čekat v neděli v utkání s Českými Budějovicemi?

Že bych to protrhnul až takhle moc, myslíte? Zas ale nemějme velké oči. Já budu nejspokojenější, když se nám podaří České Budějovice doma porazit, připsat další tři body a navázat na tu skvělou dosavadní podzimní bilanci, kterou teď doma máme. To je náš úkol. Udělat fanouškům, kteří teď odcházejí z domácích zápasů Baníku spokojení, zase radost. A jednoduché to nebude, Budějovice už se potřebují chytit a udělají u nás pro bodový zisk maximum. Stejně k tomu musíme přistoupit i my. Ale já nemám strach, že bychom to neudělali. Nedovolíme si cokoliv podcenit!