Dominik Holec: Chtěli jsme sérii natáhnout

Třetí jarní čisté konto na hřišti Slavie do série nepřidal, ale výkon, který podal, se stal předmětem snad všech pozápasových rozborů. Dominik Holec v Edenu dokázal, že Baník po odchodu Jakuba Markoviče dobře věděl, koho má pro roli nové jedničky v záloze a komu tuto roli svěřit. Počítali jste, kolik gólových šancí na Slavii chytil? Tři? Čtyři? Pět?

Podal jste vynikající výkon. Navíc ve velmi těžkém utkání...

Děkuju, ale po prohraném zápase vás tohle těšit nemůže. Měli jsme za sebou nějakou sérii vítězství a v tomto módu jsme nastoupili do utkání na Slavii. Chtěli jsme v tom pokračovat. Bohužel to nevyšlo. Já jsem v brance od toho, abych týmu pomohl, škoda, že to nepomohlo k zisku nějakých bodů.

Když se vrátíme k jedinému inkasovanému gólu, David Zima pálil zblízka a asi sotva chytatelně...

Oni dělali u každé standardky dobře jednu věc. Snažili se mě blokovat. Stalo se to pak i u toho gólu ve druhém poločase. Neviděl jsem sice, kdo to byl, ale cítil jsem to. A stejné to bylo u toho prvního gólu. Jakmile jsem se chtěl otočit a dostat se k míči, někdo mě tam blokoval. Dan Holzer mi pak řekl, že to byl Zafeiris. Měli to takhle nacvičené.

Jaké to bylo chystat se po dvou jarních utkáních, v nichž jste tolik v permanenci nebyl, do duelu, před kterým bylo jasné, že se zapotíte daleko víc?

Není prostor řešit dva zápasy předtím. Vnímal jsem to tak, že dva zápasy jsou minulostí, a teď se chystám na ten další. Možná se mi do utkání na Slavii šlo o něco lépe s tím, že jsem měl dvě vychytané nuly v zádech. Je fakt, že v těch dvou zápasech jsem moc práce neměl, věděl jsem, že na Slavii to bude jinak. Už jsem to v Edenu ostatně zažil.

Už asi můžeme prozradit, že jste byl jedním z hráčů, které z tréninkového procesu před utkáním vyřadila viróza...

To je pravda, trénovat jsem začal až v pátek, což samozřejmě ideální není. Dělal jsem maximum, abych se připravil, ale tohle nemá cenu řešit. Nějaké problémy má občas každý. Podstatné je, že připravení na zápas jsme byli všichni jako tým a myslím, že to bylo na našem výkonu i vidět.

Jak ovlivnil výkon týmu nucený Ewertonův odchod ze hřiště?

Všem je jasné, že když musí jít ze hřiště takový hráč, jakým je Ewe, mužstvu to neprospěje. Na druhou stranu, do hry šel Šíňas, to je taky fantastický fotbalista. Kvalita našeho kádru je obrovská. Máme ho navíc i dostatečně široký. Každý hráč dokazuje, že do něj patří. S Ewem jsme silnější, ale nahraditelný je každý hráč.

Sérii vynikajících zákroků v utkání na Slavii jste odstartoval v první půli zásahem proti tutovce Davida Douděry. Zdálo se, že už nemáte šanci Douděrovu střelu zastavit...

Musíme si narovinu říct, že on to asi netrefil úplně ideálně. Kdyby to dokázal trefit naplno, uklidil by to tam. Člověk ale nemůže přestat reagovat ani v situaci, kdy vidí, že hráč je před brankou sám. A pak už rozhodují setiny sekundy, jestli to stihnete včas. Povedlo se to, ale potkalo se to s tím, že on to netrefil, jak chtěl.

Jak jste ze hřiště vnímal úroveň zápasu? I trenér Trpišovský utkání označil jako evropské…

Během zápasu nad tím člověk tak nepřemýšlí. Ve druhém poločase už to bylo hodně otevřené. Jestli to mělo evropskou úroveň, to si netroufám posoudit. Tempo bylo vysoké, ale to je v zápasech Slavie vždy. Oni mají obrovskou kvalitu. To všichni vědí. Na druhou stranu, i oni hrají někdy jednodušší fotbal a hledají dlouhými míči ty svoje věže vepředu. Mají to naučené, umí to. Pokud ten zápas lidi bavil a někdo ho dokonce označí jako zápas evropské úrovně, jen dobře. Jen škoda, že jsme tomu nepřispěli nějakým větším počtem šancí. Ale vezměme si z toho zápasu to pozitivní. Kluci šli na morál a nechali tam všechno.