Bohumil Páník: Není čas na parádu

Překvapil několika tahy. Návratem ke hře na dva hroty, znovuzasazením Martina Šindeláře do středu obrany nebo vysunutím Milana Jiráska na levý kraj. Všechno trenérovi Bohumilu Páníkovi proti Jihlavě vyšlo. Jak tedy vítězný zápas viděl?

O utkání

Byl to spíše takový anglický fotbal. Mužný, soubojový, dlouhé balony, válka. Oba týmy věděly, že hrají o hodně a není čas na parádu. Z naší strany první půlka byla dobrá. Eliminovali jsme sílu soupeře v brejcích, dostali jsme se do vedení. Ve druhé půlce nám vypadla koncentrace a hned jsme zaplatili gólem. Nakonec rozhodl gól Hrubého, který to trefil, jak to umí.

O přístupu hráčů

Přežili jsme klinickou smrt za stavu 1:1 tím, že hráči do toho skákali, padali. Uvědomovali si, že je zle. To nám chybělo proti Dukle. Bylo to na hráčích už vidět v týdnu, že do toho půjdou natvrdo a že na hřišti neuhnou. Jsem rád, že to tak i bylo. Jen tohle je v naší situaci cesta.

O vyrovnání

Jako trenér musíte zůstat nad věcí. Vyhodnotit situaci, jak jednotliví hráči budou reagovat, jestli to někoho zlomí, nebo nezlomí. Ale přišel druhý gól. Věděli jsme, že Poznar tam měl problém s tříslem, přesto jsem si říkal, že ho ještě chvíli nechám, co vydrží. A pomohl nám ve vzdušných soubojích a asistoval u rozhodujícího gólu. Postavili jsme pro Baryho takový „kollerovský“ systém, aby nemusel mít tolik srážek a aby z toho více těžil. Poznar se dnes pro něj obětoval a byl to jeden z jeho nejlepších výkonů.

O změnách v sestavě

Dostávali jsme góly z malého vápna, dneska sice taky, ale už ta komunikace byla lepší. Šindelář je organizátor, přibyl nám hráč do organizace hry, do mužného pojetí, hráč, který neuhne. Teď ten zápas o tom byl.

O hře na dva hroty

Už jsem říkal, že jsme chtěli trochu ulevit Barymu. S Duklou jsme začali na tvořivé hráče, sice jsme hráli, ale ve vápně jsme byli bezzubí, Bary tam byl sám. Museli jsme to zjednodušit. Jiráska jsme vystrčili na kraj, aby dělal konstrukci a byly momenty, kdy to bylo výborné. Pak to ale zjednodušovala i Jihlavu a museli jsme reagovat. Na hřiště šel Granečný, který měl v popisu práce bránění, ale byl i nebezpečný v tazích dopředu. A to nám taky pomohlo.