Adam Jánoš: Už jsem sundal ortézu

Měla z toho být zhruba měsíční pauza pro Adama Jánoše. Asi si všichni vzpomínáte. Záložník Baníku si na konci února v utkání s Jabloncem vykloubil rameno a na několik týdnů měl na fotbal zapomenout. Pauza, kterou prožívá, bude nakonec výrazně delší. Ale za to už nemůže zranění, ale opatření spojená s karanténou. Podařilo se mezitím záložníkovi Baníku rameno vyléčit?

Adame, v jakém stavu je tedy vaše rameno?

"Před týdnem jsem sundal ortézu. Optimální to ještě zdaleka není, ale rozhodující je, že rameno bylo opravdu jen vykloubené a nic se v něm nepřetrhlo. Teď pracuju s naším fyzioterapeutem Ondrou Jelínkem a dáváme to postupně dohromady. Mám od něj různé cviky, musí se to rozhýbat, taky samozřejmě pořádně posílit. Snad to pak bude v pořádku."

Míč do individuální přípravy ještě zařadit nelze?

"Ještě ne. Rameno má omezenou hybnost. Můžu paží hýbat dopředu a dozadu, takže běhat už třeba můžu. Ale na balon to ještě není. Tam dělá tělo jiné pohyby, jinak se hýbou i paže a to ještě nejde. Když zkusím jiný pohyb, hlavně třeba něco zvednout, ještě to bolí."

Jaké to bylo bezprostředně po sundání ortézy?¨

"Nic moc. Bylo to hodně zatuhlé. Ale nedalo se nic dělat. Zvládli to všichni ostatní, musel jsem to zvládat taky. Začal jsem cvičit, postupně přidávám a snažím se, abych byl co nejdřív připraven hrát."

I v případě, že by se letošní ročník ligy ještě dohrával?

"Ano. Chci být připravený i pro ten případ. Já věřím, že se ještě hrát bude. Ta přestávka a nemožnost dělat víc, než co umožňují domácí podmínky, to je asi pro každého člověka, který je zvyklý denně sportovat, hodně těžké. Nedá se nic dělat. Situace už je taková a člověk to musí přijmout. Jsou lidé, kteří jsou na tom ještě hůř."

Jste v kontaktu se spoluhráči?

"Jo, to jsme Jednak si píšeme do skupiny a jednak občas i s některýma klukama i mimo ni. Ale není to ono. Kouzlo kolektivního sportu je taky v tom, že se s klukama, se kterýma tvoříte tým, taky pravidelně setkáváte. A to teď nejde. A ta atmosféra, která vládne v kabině nebo na hřišti, když tam všichni jsme, ta mi chybí. V Baníku si vzájemně hodně rozumíme, o to to chybí víc. No a samozřejmě fotbal. Zvláště pro mě už je to hodně dlouhé. Kvůli zranění už nehraju opravdu dlouho. Předtím jsem stál kvůli červené kartě, teď zase čekáme, co vlastně bude, už je mi to hodně dlouhé. Snad se už co nejdřív dočkáme."