Miroslav Matušovič: Je třeba kluky podpořit, věřím, že to zvládnou!

Ohromnou energií a vitalitou vždy vyčníval na hřišti a jinak tomu není ani teď, kdy Miroslav Matušovič, baníkovský mistr ligy z roku 2004, působí jako hrající trenér a zároveň sportovní manažer divizního MFK Havířov. Právě na hřišti našeho partnerského klubu v minulém týdnu trénovalo baníkovské áčko. Naskytla se tak ideální chvíle k rozhovoru nejen o spolupráci obou klubů a jeho aktuální roli, ale také o podpoře bývalého výborného hráče směrem k současnému mužstvu Baníku.

Baník zavítal k vám do Havířova díky dlouhodobé partnerské spolupráci, co jste říkal tomu, že na vašem stadionu trénovalo naše áčko?

„Pro náš klub i pro město Havířov jako takové to samozřejmě bylo zpestření. Byli jsme rádi za to, že k nám přijel ligový tým Baníku, který absolvoval profesionální trénink. Myslím si, že jsme byli spokojeni všichni, jak lidé, kteří se přišli podívat, tak naši mládežníci i samotný Baník. Takže to vnímám jenom pozitivně. Mohli jsme našim klukům ukázat přípravu profesionálního týmu, aby měli představu a motivaci, že i oni se mohou na tuto úroveň dostat.“

Jak vnímáte celkovou spolupráci mezi Havířovem a Baníkem?

„Spolupráce takových klubů je určitě v pořádku. Týká se to hlavně mládeže, ale je pravda, že spousta hráčů, kteří končili v Baníku v dorostu nebo juniorce, zakotvila u nás v Havířově. My však spolupracujeme už delší dobu, akorát teď jsme se dostali do viditelnějšího rozsahu tím, že k nám Baník přijel na trénink. Určitě to jenom kvituji, vždyť Baník je velký klub, a pokud jsou u nás šikovní hráči, proč jim bránit ve fotbalovém růstu. Fungovat to ale může i naopak, kdy hráči z Baníku mohou pomoci Havířovu. Tak to má být.“

Po letech ve vrcholovém fotbale jste se před časem vrátil do rodného Havířova, kde nadále aktivně hrajete, trénujete a pracujete také v managementu klubu. Co vás v současném působišti baví nejvíc?

„Řeknu to tak, že za poslední dva tři roky nijak nerozlišuji pozici trenéra a sportovního manažera. Beru to jako jednu práci, protože si hráče do týmu vybírám a pak je také trénuji. Baví mě obojí. Myslím si, že se učím každým dnem. Chodím se dívat zápasy okolních týmů, ale sleduji taky ligu i národní tým. Fotbal mě zkrátka pořád baví, určitě u něj chci dál zůstat a posouvat se vpřed tak, jako se mi to dařilo během hráčské kariéry. Sbírám teď velice cenné zkušenosti a hlavně základy pro další práci ve fotbale. Mnoho lidí si ani neumí představit, co to znamená pracovat v amatérském fotbale, kde s hráči například neřešíte až tolik výkonnost, ale spíše to, aby mohli skloubit civilní zaměstnání s fotbalem. Těch rozdílů je však spousta.“

Fotbalem očividně žijete se stejnou chutí a zápalem, jak bylo vaším zvykem v roli hráče…

„Fotbal mě baví a naplňuje tak, že si nedovedu představit, že bych dělal něco jiného. Žiju fotbalem dvacet čtyři hodin denně, což by nejlépe potvrdila moje žena, ale dokážu se také odreagovat, když je na to vhodná chvíle. Pro mě je to práce od pondělka až do samotného zápasu, na které mě nejvíc baví, když člověk vidí, že se to někam ubírá a že je pořád co vymýšlet. Naplňuje mě, když vidím, že kluky u nás baví hrát a že se klub posunuje na určitou úroveň.“

Baník je v náročné situaci, kdy každý zápas bojuje o záchranu v lize. Kudy podle vás může vést cesta ke zlomu ve vývoji sezóny?

„Nechci se stavět do role rádce nebo odborníka. Ze zkušeností však mohu říct, že cestou je dle mého jedině poctivá práce. Do konce podzimu zbývá pět kol, to už není mnoho prostoru na nějaké změny. Je třeba kluky podpořit a věřit, že se jim to i při těžkém losu podaří jedním gólem či zápasem zlomit. Hlavně nad nimi nelámat hůl a naopak zvednout sebevědomí, protože se ještě může stát cokoli.“

Jaký je v současnosti váš vztah k Baníku, jehož dres jste oblékal devět let s vrcholem v podobě mistrovské sezóny 2003/2004?

„Už jsem měl v novinách spoustu vyjádření ohledně Baníku, Sparty a tak dále. Řekl jsem to jednou a vždy to tak zůstane. Baníku jsem vděčný za to, že mi dal prostor dostat se do velkého fotbalu. Na druhou stranu jsem hrdý, že jsem se mohl dostat do klubu, jako je Sparta. Na tom se nic nemění, i když je rivalita mezi fanoušky a kluby obrovská. Tak to ale cítím a ničeho nelituji. Jsem vděčný, že jsem mohl v Baníku strávit nádherná léta a na klub jsem nikdy nezanevřel. Pokud bude možnost klubu do budoucna pomoci, rád to udělám. Vždyť jsem tady toho zažil spoustu od zametání tribuny až po mistrovský titul. Baník pořád sleduji a přeji mu, aby v lize zůstal. Pevně věřím, že to kluci zvládnou.“