FC Baník Ostrava Mistr ligy 1976 | 1980 | 1981 | 2004
FC Baník Ostrava

Není kam spěchat, ví Tomáš Vengřinek

15.07.2014 | redakce

Od chvíle, kdy jej v ligovém zápase na hřišti Olomouce potkalo zranění kolena, uplynuly už více než dva měsíce. Během nich baníkovský obránce Tomáš Vengřinek postupně začal s rehabilitací, kterou v těchto dnech podstupuje tam, kde se jako fotbalista cítí nejlépe. V kabině áčka na Bazalech se každé ráno potká se spoluhráči a pak pod dohledem fyzioterapeuta rozhýbává operované koleno. Trpělivě, beze spěchu. Dobře totiž ví, že při návratu není důležitá rychlost, ale kvalitní příprava na budoucí zátěž.        

„Někdy si říkám, že rehabilitace jde trošku pomaleji, než jsem očekával. Pro mě ale bude podstatné, aby koleno drželo. Jestli se můj návrat zpozdí o dva týdny nebo ne, to není až tak důležité. Není kam spěchat,“ zůstává nohama na zemi dvaadvacetiletý obránce, který dvakrát denně s baníkovským fyzioterapeutem Martinem Výtiskem cvičí rozsah ohybu kolena tak, aby mohl pomalu odložit berle a začít chodit po svých.

Po cvičeních, která většinou absolvuje přímo na tréninkovém hřišti, zůstává s týmem a sleduje, jak se baníkovci chystají na páteční generálku s Táborskem. Přiznává, že právě kontakt s mančaftem mu v počátcích rehabilitačního období hodně scházel. „Už když jsem se přijel na kluky podívat v přípravných zápasech, měl jsem zase radost z fotbalu. Tým i vtípky v kabině, to mi chybělo. Doufám, že už budu zdravý, abych se mohl vrátit a zase si zahrát ligu za Baník,“ říká Vengřinek.

Tak vážná komplikace, jakou je zranění křížového vazu, jej potkala vůbec poprvé v kariéře. Proto nejprve potřeboval trochu času, aby se s ní vyrovnal. K tomu byl ideální pobyt v Rehabilitačním ústavu v Hrabyni, kam odjel záhy po operaci. „Bylo to náročné, ale zároveň jsem se tam seznámil s mnoha lidmi, díky kterým jsem si uvědomil další životní priority. Hlavně to, že zdraví je opravdu důležité, možná i víc než fotbal,“ zamýšlí se Vengřinek nad tím, jak jej ovlivnila setkání s lidmi, kteří si prošli mnohem vážnějšími zdravotními problémy.

K tomu, aby i on ty své postupně překonal, mu však nejvíce pomohla podpora rodiny a spoluhráčů. „Kluci za mnou stáli a jezdili mě celou dobu navštěvovat. Ale velký dík patří hlavně mojí mamce a sestře, které mě podporovaly už od mala. Bez nich bych nebyl tam, kde jsem,“ dodává s pokorou mladý baníkovec, který s optimismem hledí vstříc k blížící se sezóně: „Mančaft šlape skvěle, snad to tak bude i v sezóně. Doufám, že bude chodit hodně diváků, protože tým má na to, aby hrál v první polovině tabulky.“

Text a foto: Tomáš Svoboda


Twitter
MW Dias
Radegast
Satum
VACUTEC MORAVIA, spol. s r.o.
AUTOBOND
Město Ostrava
Moravskoslezský kraj
CETRIS
ŠKODA VAGONKA a.s.
malang
Satos Prostějov a.s.
Solaris Bus
ha-vel
KAIMAN, s.r.o.
B of B cars s.r.o.
FORTUNA