so 17.5.2014
Aktuální zprávy

Milují fotbal, proto hrají mladí baníkovci ligu

Zbystřit pozornost při sledování vítězné série Baníku musel snad každý fanoušek. A zvláště pak ten, který si všiml, jak dobře náročné zápasy o záchranu zvládají mladí hráči jako Filip Kaša či naposled Oldřich Byrtus. Podle asistenta trenéra Radomíra Korytáře, který zároveň vede baníkovskou juniorku, za tím stoji hlavně jejich kvalita a přístup k fotbalu. Tyto atributy však musejí být navíc podpořeny odvahou trenérského týmu dát jim vůbec šanci.


Během jara na sebe v lize z mladých baníkovců výrazně upozornil Filip Kaša či v posledním zápase s Jihlavou Oldřich Byrtus. Ovšem už na podzim do áčka naskočilo několik dalších mladých hráčů. O čem tento trend vypovídá?


„Vypovídá to především o jejich kvalitě, pracovitosti v tréninku a snaze chtít se zlepšovat. Pokud ti hráči mají předpoklady a mentalitu, která jim říká, aby se zlepšovali a šli za určitým cílem, tak jsou schopni podávat kvalitní výkony. Ukázali to nejdříve v juniorce a teď také v A týmu. Rád bych řekl, že si to všechno kluci zasloužili a záleží to hlavně na nich. Trenér je může něco naučit, ale pokud by sami nechtěli, tak se stejně nebudou zlepšovat.“


Dokážete si vy jako trenér udělat o jejich výkonnosti dostatečný obrázek na základě zápasů, které před nástupem do ligy odehrají v juniorské soutěži?


„O juniorské soutěži nechci říkat, že by nebyla kvalitní. Ale přece jen je tam obrovský rozdíl ve srovnání s ligou. Především co se týče rychlosti hry a zkušeností. To jim Juniorská liga dát nemůže. Tím však nesnižuji její úroveň, protože jsou v ní velmi kvalitní zápasy, které mohou hráčům něco dát. Ale jinak je fakt, že Filip Kaša, Olda Byrtus nebo i Tomáš Vengřinek skočili do ligy rovnýma nohama, protože jsme věřili, že by to mohli zvládnout. Měli jsme odvahu je tam dát. Kdyby odvaha nebyla, nejen mladí hráči, ale ani celý klub se neposune dál.“


V juniorském týmu se v jarní sezóně sehrávali také mladí zahraniční hráči jako Carlos de Azevedo nebo Francis Narh. Vnímáte možnost takto si je vyzkoušet jako další velký přínos pro aktuální výkony áčka?


„Tito hráči, kteří do Baníku přišli v zimě, měli předpoklady, aby se v lize prosadili. Samozřejmě, že když nedostávali příležitost v áčku, rozhodli jsme se dát jim prostor v juniorce. A to na těch postech, kde jsme od nich očekávali největší přínos. Třeba u Francise nám ale až zápas juniorky na Spartě ukázal, že může hře více prospět jako útočník než jako krajní záložník. Dá se říct, že oba kluci se v Juniorské lize vyhráli a tím si řekli o šanci v A týmu. Teď všichni vidíme, že se toho chopili velmi dobře.“


Zvenčí by se mohlo zdát, že jako trenéři jdete do velkého risku, když ve chvílích, kdy se sezóna láme, vsadíte na mladé hráče…


„Risk to pochopitelně je, protože nikdy přesně nevíte, co se bude na hřišti dít. Zase se ale vrátím k tomu, že musíte věřit, že to hráči zvládnou. U těch zahraničních fotbalistů jsme v počátku museli hodně zapracovat na taktice, protože jejich způsob hry je jiný než náš. Musím ale zaklepat, že to pochopili a adaptovali se. Zároveň jsme jim nechali určitou volnost, aby vyniklo to, co umějí.“


Podle toho, co říkáte, je důležité, aby v áčku i juniorce panoval stejný náhled na fotbal. Aby obě mužstva fungovala jako jeden velký tým. Je to tak?


„Naše obrovská výhoda je v tom, že můžeme čerpat v podstatě ze dvou týmů. Kdyby byly od sebe izolované, vznikal by nám problém. Tím, že působím u obou týmů, vím přesně, jak můžeme reagovat, když nám někdo v áčku chybí. Hráče juniorky znám už dva roky a vím, jaké mají přednosti i zápory. Vidím, zda jsou nachystaní mentálně tak, aby to utkání zvládli. Protože až šedesát procent výkonu dělá to, co se děje v jejich hlavě.“


Pozorujete tedy, že příklady Filipa Kaši či Oldřicha Byrtuse motivují i ostatní mladé hráče? Srovnají si to v hlavách tak, aby je dokázali napodobit?


„Bavíme-li se o hráčích věku devatenácti nebo dvaceti let, tak ti pokud fotbal milují, by motivaci měli mít sami v sobě. Je to všechno na nich. Oni vidí, že už na podzim do ligy naskočili Tomáš Vengřinek, Martin Foltyn nebo Daniel Holzer. Motivaci všichni mají, ale záleží, jestli je jejich hlava pustí a budou chtít, nebo ne. Příkladů kolem sebe mají mnoho a navíc vidí, že klub chce mladé odchovance dostávat do vrcholové kopané. Pokud ale pracujete s hráčem, který fotbal nemiluje, tak na vrcholové úrovni nikdy hrát nebude.“


Může se podle vás fanoušek Baníku i nadále těšit na to, že v lize uvidí tolik mladíků oddaných fotbalu, jako je tomu v této sezóně?


„Myslím si, že v naší juniorce je hodně hráčů, kteří pro to mají předpoklady. Ale chce to ještě čas a trpělivost s nimi pracovat, aby za rok nebo dva mohli naskočit do ligy. Samozřejmě záleží hlavně na tom, jaký mají ti hráči charakter. Většina z nich se už věnuje pouze fotbalu, takže se tomu mohou úplně oddat. Podmínky mají ideální a cestu otevřenou. To je paráda a řekl bych, že to v minulosti nebylo zvykem.“


Text a foto: Tomáš Svoboda

Microsoft VBScript runtime error '800a000d'

Type mismatch: 'cint'

/clanek.asp, line 110