út 22.5.2018
Rozhovory

Libor Žůrek: Sprint proti Brnu? Cítil jsem gól!

Ta vzpomínka je stará přes čtrnáct let. Přesto stačí připomenout pár hesel: Zápas s Brnem. Sprint přes celé hřiště. Libor Žůrek. A mnozí fanoušci Baníku okamžitě vědí, oč jde. O slavný gól Libora Žůrka, tehdejšího útočníka Baníku, do sítě Zbrojovky po úchvatném sprintu á la Forrest Gump přes celé hřiště. Baník tehdy, v březnu roku 2004, porazil Brno 5:1 a posunul se o kousek blíž k mistrovskému titulu. Libor Žůrek, dnes osmatřicetiletý útočník Kojetína, věří, že Baník zdolá Brno i za pár dní v sobotu. A posune se k definitivní záchraně.

Jak často se vám ten okamžik z 23. kola sezony 2003/04 ještě vybaví?

Pořád se s tím nějak potkávám. Ta sezona je zaznamenaná na DVD, videa z toho kolují různě po internetu, takže mi to občas někdo, kdo to třeba vidí poprvé, protože tu dobu nezažil, připomene. I pro mě je to dodnes hrozně hezká vzpomínka.

Vybavíte si detaily? Tipnul byste si, za jak dlouho jste tehdy přesprintoval hřiště od hranice šestnáctky k šestnáctce?

To si netroufnu říct. Kolik? Osm sekund?

Deset. A za další dvě vteřiny jste vstřelil gól.

Deset? To jsem myslel, že jsem býval rychlejší. (usměje se) Ale je fakt, že se to tehdy hrálo na hodně bahnitém terénu. Takže na to, čím jsem se brodil, to zase tak špatný čas není…

Vzpomenete si, zda vám tehdy během toho dlouhého sprintu vůbec blesklo hlavou, že by celý ten běh mohl skončit gólem?

Během toho sprintu možná ne, ale ten pocit, že dám gól, jsem tehdy měl o dost dřív. Dokonce ještě dřív, než jsem se dostal na hřiště. Nehrál jsem tehdy v základu. O pauze nás trenér Komňacký poslal, ať se rozcvičíme. Bylo vyprodáno a já byl šíleně nabuzený. Cítil jsem obrovskou potřebu dostat se co nejdřív na hřiště, protože jsem měl silné tušení, nebo jak to říct, že dám gól. Dokonce jsem udělal něco, co je úplně nemyslitelné, hráč to udělat nesmí, ale tehdy v té atmosféře jsem to prostě udělal. Zaběhl jsem k lavičce a řekl trenérovi, ať už mě tam konečně nasadí. Že dám gól. A on mě za pět minut opravdu zavolal a poslal mě tam.

A vy jste toho góla dal.

Před tím plným stadionem, to bylo něco skvělého.

Brněnského gólmana Belice jste překonal střelou mezi nohy. Vzpomenete si, s jakým úmyslem jste tehdy zakončoval?

Vzpomenu. S úmyslem najít ještě nějakou sílu a vystřelit to. Nic jiného už jsem v hlavě po tak dlouhém sprintu neměl. Že jsem to trefil mezi nohy, to byla klika.

Docela nedávno, v utkání Baníku ve Zlíně, vstřelil podobný gól Denis Granečný. Taky přesprintoval hřiště po levé straně, jen pak zvolil trochu jiné zakončení. Viděl jste ten gól?

Viděl. Vím, že fanoušci na internetu se pak dohadovali, kdo byl rychlejší. Jestli já, nebo Denis. Takže lidem ten jeho gól připomněl ten můj z roku 2004. Je to moc příjemné, když si člověk uvědomí, že lidé na ten gól ani po tolika letech nezapomněli. Nebo že nějaký Žůrek hrál někdy za Baník.

Baník teď zase stojí před utkáním se Zbrojovkou. Jenže na rozdíl od doby, na kterou vzpomínáme, teď kráčí o úplně jiné cíle. O definitivní záchranu v lize. Určitě to sledujete…

Samozřejmě, že sleduju. Jako každý baníkovec. Mě hrozně mrzí, že se Baník do téhle situace dostal. Tím spíš, že má majitele, na kterého slyším jen samou chválu. Přivedl do Baníku hráče, jaké bylo dřív skoro nemyslitelné do Ostravy dostat. Fillo, Procházka, a vlastně i Laštůvka, který tehdy za nás chytal. To jsou dnes velcí hráči a panu Brabcovi se podařilo dostat je do Baníku. Proto mě mrzí, že se pořád ještě bojuje o záchranu. Na druhou stranu mám pocit, že to mužstvo už si skvěle sedlo, přišel zkušený trenér Páník a najednou z toho týmu jde taková síla, že si prostě myslím, že to zvládne. A pokud to zvládne, půjde v příští sezoně nahoru a bude hrát třeba o poháry. Ten sobotní zápas je pro budoucnost strašně důležitý.

Ztraťme ještě slůvko o vás samotném. Kopete I.A třídu v Kojetíně. Střelecky se vám daří, v této sezoně jste nasázel už 16 gólů. Co vaše pověstná rychlost? Ještě dokážete utéct obráncům?

Už to samozřejmě není jako v časech, kdy jsem hrával za Baník. Ale pořád mi té rychlosti dost zůstalo. Když hrajeme někde venku, lidi na mě pokřikujou, že už nikomu neuteču. A mi se to pak ještě přece jen podaří. Takže ještě se ta rychlost ve mně sem tam probudí.

17
Michal
Frydrych
29
Ladislav
Takács
35
Jakub
Markovič
28
Filip
Kubala
5
Jiří
Boula
15
Patrick
Kpozo
19
David
Lischka
10
Matěj
Šín
9
David
Buchta
77
Gigli
Ndefe
24
Jan
Juroška
4
Robert
Mišković
20
Abdullahi
Tanko
7
Karel
Pojezný
13
Samuel
Grygar
30
Jiří
Letáček
26
Filip
Blažek
21
Jiří
Klíma
11
Eldar
Šehić
0
Paixao da Silva
Ewerton
12
Tomáš
Rigo